Cobá - význačná mayská památka

Architektura Cobá je pro odborníky velkou záhadou. Její do výšky se tyčící pyramidy a stély se v mnohém velmi podobají těm, které lze najít v několik stovek kilometrů vzdáleném guatemalském Tikalu.

Další zajímavostí v Cobá jsou kamenem vydlážděné vyvýšené cesty, zvané sacbé. Některé z nich vybíhají směrem na východ k pobřeží Karibiku, ta nejdelší propojuje Cobá s mayskou památkou Yaxuna na západě, vzdálenou odtud 100 kilometrů. Centrem setkání většiny těchto spojnic je pýcha sídliště Cobá a nejvyšší pyramida poloostrova Yucatán Nohoch Mul.

Cobá bylo osídleno dříve než Tulum či Chichén Itzá ve vedlejším mexickém státě Yucatán, tedy někdy kolem 100 př. n. l. – 100 n. l. Tehdy zde stálo pouze několik domků ze dřeva. Svědectví o této éře se nám zachovalo již jen v podobě drobných úlomků keramiky. Po roce 100 n. l. nastal v Cobá velký růst populace a zvýšil se také politický a společenský vliv.

Brzy se město proměnilo v jedno z nejsilnějších a nejvlivnějších v celé oblasti severu dnešního státu Quintana Roo a východu státu Yucatán (cca 200 – 600 n. l.). Jeho hlavní síla spočívala v kontrole nad většinou zemědělské půdy, důležitých obchodních cest a vodních zdrojů. Cobá udržovalo pevné vztahy s velkými městskými státy jako Tikal, Dzibanché či Calakmul, s nimiž uzavřelo i vojenské spojenectví. Důležitými se staly též zprostředkovávané sňatky se členy elitních rodin zmíněných velmocí.

Po roce 600 n. l. vystoupal náhle prudce vzhůru věhlas a síla městského státu Chichén Itzá a celé politické spektrum poloostrova Yucatán prošlo kompletní proměnou. Dominance Cobá začala pokulhávat, svou pevnou pozici si však udržovalo alespoň jako významné centrum náboženství.

Díky tomuto statusu nedošlo město k úplné záhubě, naopak mezi roky 1200 – 1500 dokonce vznikla v jeho rámci další velká nová výstavba. Veškerá moc se nenávratně přelila směrem na východní pobřeží, stejně tak se odklonily i klíčové obchodní cesty. Když oblast dobyli Španělé, bylo Cobá již opuštěné a odsouzené k zániku.

Podle vědeckých odhadů se usuzuje, že původní plocha městského státu Cobá pokrývala 50 – 80 km² a za dob největšího rozmachu zde žilo 40 000 – 50 000 obyvatel.

Areál Cobá je protkán pěšími stezkami, které umožňují přístup k jednotlivým sekcím naleziště. Abychom všechny obešli, musíme počítat s tím, že nachodíme pár kilometrů. Asi po 100 m od hlavního vchodu přijdeme po stezce k ruinám první části bývalého města, zvané Grupo Cobá.

Nejpozoruhodnější stavbou je Templo de las Iglesias, enormní pyramida, na níž je překrásný pohled z Nohoch Mul a také od okolních jezer. Vystoupat na její vrchol je však bohužel zakázáno. Budeme-li po stezce pokračovat dále, po asi 30 metrech mineme pozůstatky juego de pelota (hřiště na míčové hry). Dalších 500 metrů cestičky nás dovede ke skupině Grupo Macanxoc. Jedná se o stély, jež nesou zvětralé reliéfy, vyobrazující ženy z královských rodin, o nichž se odborníci domnívají, že pocházely z Tikalu.

Od Grup Macanxoc na sever dojdeme ke zdejšímu nejobdivovanějšímu objektu Nohoch Mul, zvanému též Velká pyramida. Je vystavěna na přírodním kopečku a dosahuje výšky 42 metrů, což ji činí nejvyšší stavbou svého druhu na poloostrově Yucatán. Nad vchodem do templu jsou vyryté dvě postavy bohů Dios Descendente, podobné těm v Tulumu. Vystoupáme-li na samý vršek stavby, bude naše námaha královsky odměněna impozantním výhledem do okolí.

Od Nohoch Mul zpět k hlavnímu vchodu to máme zase 1,4 kilometru, tedy asi půl hodinky pěší chůze.

Autor: Eva Špačková