Alpské lyžařské středisko Auron Češi skoro neznají

Alpská přírodní krása má jen jeden maličký háček – je trochu daleko. To se dá vyřešit překvapivě snadno. Do Nice létají přímé spoje a při včasné rezervaci se dá letenka pořídit za dobrou cenu. Doprava autobusem Nice–Auron vyjde na čtyři eura. Klasická cesta autem může také mít svoje kouzlo.

Auron vznikl v místech, kde bývaly letní salaše. Moc tu toho z té doby nezbylo, snad jen kaplička zasvěcená svaté Erige. Je malá a skoro nikdy není otevřená. Případný vstup lze domluvit v turistické kanceláři.

Fresková výzdoba má neodolatelné kouzlo, je to směs tvůrčí odvahy, malířské zručnosti a dalších prvků, které chybí ve velkých vypiplaných kostelích měst. Zobrazené postavičky jsou zároveň drásajícím obrazem toho, jak tady byli lidé strašně chudí a jak tu byla práce těžká.

Pokud vás tento druh památek baví, pak se můžete vypravit do sousedního Saint Étienne de Tinnée, kde mají podobných kapliček více. Neznámější je ta zasvěcená svatému Šebestiánovi.

Ubytování v Auronu najdete jakékoli, i když převažuje to v rezidencích, jak je to ve Francii nejběžnější. Většina z nich byla postavena až po budovatelském boomu v 60. letech minulého století, a tak jsou příjemné a pohodlné. Náměstí dominuje velký tříhvězdičkový předválečný hotel. Je tu i několik rodinných hotýlků s domáckou atmosférou.

Auron je klidné středisko. Je tu jediný noční klub s diskotékou. Dají se tu ovšem najít velmi příjemné restaurace. Ty bývají každou sezónu překvapením, protože do některých z nich personál přichází jen na zimu. Většinu těchto podniků je bohužel problém najít na internetu.

Ty nejpříjemnější podniky hledejte poblíž kostela v „historickém centru“. Tam jsou dvě restaurace ve starých kamenných staveních.

Už v loňské sezóně nahradily laminované karty s hologramem a fotkou, to vše ve velikosti školního notýsku, čipové skipasy. Místo usměvavých vlekařů tu stojí turnikety. Auron je střediskem, které se nijak zvlášť nechlubí procentem uměle zasněžených sjezdovek – je jich 40 procent. O přírodní sníh tu zpravidla nebývá nouze.

Člověk téměř zapomene, jak se na lyžích nebo na snowboardu jezdí po přírodních vločkách. Hebký povrch a nezaměnitelné křupání čerstvě napadaného sněhu žádné dělo nevytvoří.

Lyžařský areál Auronu má přes 130 kilometrů sjezdovek a je tu samozřejmě úplně všechno: široký a dlouhý „slalomák“, dětské plácky, scénické cesty a konfekční sjezdovky. Všechno je příjemně kompaktní a zároveň dost rozkročené mezi severními a jižními svahy.

Provoz na sjezdovkách je minimální, protože středisko je poměrně malé v poměru k terénům, které má k dispozici. Poněkud rušněji bývá kolem horní stanice kabinové lanovky, kde je přirozené centrum pro setkávání a také krátké vleky pro děti a úplné začátečníky. Odsud se také vyráží na zmíněný „slalomák“.

Další sjezdovky bývají většinou volné. Provoz se nezvyšuje ani o víkendech, protože v sobotu, kdy sem přijíždějí obyvatelé z Nice, se vyměňují hosté v apartmánech. Naopak ve středu se tu objevují školní družstva, která tu mají tělocvik.

Češtinu tady občas zaslechnete. Většina lyžařů je ovšem ubytována v sousedním středisku Isola 2000 a do Auronu přijíždí v rámci společné permanentky na jednodenní lyžování. Isola 2000 má srovnatelný lyžařský areál a nesrovnatelně ošklivější paneláková ubytovací zařízení. Přesto se v katalozích cestovních kanceláří vyskytuje častěji. Mezi oběma středisky jezdí skibus a cesta trvá asi 40 minut.

Jižní Alpy obecně jsou regionem se snadno přístupnými volnými terény. Svahy tu nejsou tak příkré jako v severních oblastech a kopce jsou porostlé řídkými modřínovými lesy nebo jen estetickými solitéry. Sjezdovky tedy často nejsou zcela zřetelně označené a lyžování tak někdy přechází v takový poklidný freeride s nízkou hladinou adrenalinu. Tady na jihu se moc nepěstují žádné zákazy. Můžete si svobodně vybrat, kam se vydáte.

To, že Auron není jen tak ledajaké středisko, dokazuje fakt, že zde byla už v roce 1937 postavena kabinová lanovka. Bylo to třetí zařízení tohoto druhu ve Francii s omračující rychlostí 2 metrů za sekundu. Lyžuje se tu od roku 1931.