Článek
Konstrukce vysílače se skládá ze tří ocelových tubusů, které nesou celkem devět kabin. V nejvyšším patře je umístěna vysílací technika. Celá stavba má hmotnost 12 000 tun.
Ve výšce 93 metrů jsou tři vyhlídkové plošiny, z nichž mohou návštěvníci za příznivého počasí dohlédnout až do vzdálenosti 100 kilometrů. Ve výšce 66 metrů je umístěna restaurace.
„Od počátku televizního vysílání v Praze byl televizní vysílač na Petříně, bylo to provizorium. Praha potřebovala definitivní vysílač,” vzpomíná architekt Václav Aulický. „Ve skutečnosti to ale není jen televizní vysílač. Je to víceúčelová radiokomunikační stavba,” vysvětluje.
Vysílač stojí v Mahlerových sadech na rozhraní Žižkova a Vinohrad
Stavba vysílače započala v roce 1985, hrubé práce na hlavní konstrukci skončily roku 1988. Veřejnosti se věž otevřela o necelé čtyři roky později. Věž od počátku vzbuzovala značné kontroverze a vznikla dokonce iniciativa, která požadovala její zbourání.
Tančící dům slaví 25 let od otevření. Veřejnosti se zpřístupní technické zázemí
„Já jako autor věže v žádném případě neříkám, že je nekonfliktní. Každá věž musí být kontroverzní, protože je vysoká. Po revoluci se lidé, podle mě zcela oprávněně, začali ptát, co a proč se to postavilo. Na Příkopě byly informační panely, vedli jsme s občany diskuze. Každá takováto stavba způsobí, že jsou jak příznivci, tak odpůrci,” říká Aulický.
Václav Aulický vytvořil celkem 16 návrhů pro různé lokality.
V průběhu let si Pražané na siluetu „rakety připravené ke startu” víceméně zvykli. „Ohlasy se za těch třicet let hodně změnily. Když se v Paříži postavila Eiffelovka, také byla celá kulturní společnosti proti, než si na ni lidé zvykli a než se ukázaly některé objektivní skutečnosti,” dodává architekt.
Pražské Klementinum: Nejkrásnější knihovna i jedinečné výhledy
Stavbu v high-tech stylu v roce 2000 doplnila Miminka od Davida Černého.
Historii věže a televizního vysílání i překážky a kontroverze, které stavbu vysílače provázely, popsal Václav Aulický v knize Žižkovská věž.
