Zeleninová sklizeň pomalu končí, je čas sázet další druhy

Většinu plodové zeleniny máme jistě sklizenou. Lilkům ani paprikám by se v chladu nedařilo a ani v nevytápěném skleníku by už nerostly. Pokud ještě někde zbyly tykve, tak je posbíráme. Zrovna tak sklidíme poslední vyvinutá rajčata.

Papriky a lilky zpracujeme. Rajčata, jestliže jsou dostatečně narostlá, ještě mohou dojít, i když už jejich chuť bude fádnější.

Tykve skladujeme při teplotě nad 12 °C. Chladný sklep by jim nesvědčil. Dobře vyzrálé vydrží celou zimu.

Máme-li více kořenové zeleniny, uložíme ji do sklepa, chladné garáže nebo podobných prostor v bedničkách zasypanou rašelinou, hoblinami nebo pískem. Tento materiál udržujeme mírně vlhký. Při sklizni ale kořeny přebereme. Část jistě zpracujeme hned, část uložíme.

Pro skladování - nať mrkve, petržele, pastináku, celeru, tuřínu, řepy, ředkví a vodnic ukroutíme nebo odřízneme těsně nad kořenem. Vytřídíme všechny zlomené, prasklé nebo jinak poškozené kusy. Ty raději nakrájíme a zamrazíme.

Také brambory uložíme do bedničky. Neprosypáváme je, ale rovněž je přebereme.

Topinambury můžeme ponechat v zemi klidně do jara, nic se jim nestane, ale pokud zmrzne půda, nedostaneme se k nim. Proto aspoň část sklidíme a klidně prosypané zeminou ve kbelíku uložíme do sklepa. Stejně vydrží venku ještě pastinák.

U košťálovin sice nemusíme spěchat, ale postupně sklidíme zelí, hlávkovou kapustu a pozdní kedlubny. Kedlubny odlistíme, a ponecháme-li košťál i s kořeny, založíme je třeba do truhlíku. Zelí nejlépe naložíme, ale hlávky nějakou dobu vydrží ve sklepě.

Uvolněné záhony očistíme od sklizňových zbytků. Ty uložíme do kompostu. Pak půdu zryjeme. Při té příležitost zaryjeme hnůj, zelené hnojení nebo kompost.

Můžeme přihnojit fosforem, draslíkem případně vápnem. Nikdy ne na podzim dusíkem!

Pamatujeme také, že nehnojíme nikdy zároveň vápníkem a hnojem! Než začneme hnojit hnojem, musíme si rozmyslet, co do kterého záhonu na jaře dáme. Cibulová zelenina, fazole nebo třeba mrkev hnůj nesnášejí. Naopak košťáloviny, řepa, rajčata, okurky a tykve ho ocení.

Ideální je, když po sobě nedáváme příbuzné druhy zeleniny (košťáloviny po košťálovinách, rajčata po rajčatech apod.), ale střídáme je. Na malých zahrádkách to bývá mnohdy problém, ale vyplatí se to.

Na záhonech můžeme ještě ponechat zimní pór. Bez problémů zimu zvládá kadeřávek a také růžičková kapusta. Pokud však jsou během zimy velké výkyvy teplot, vyplatí se tuto zeleninu postupně, jak se nám uvolňuje mraznička, také sklidit.

Ponecháme kozlíček polníček, který jsme vyseli koncem srpna. Budeme ho sklízet postupně v průběhu zimy.

Od října můžeme začít sázet česnek. Platí zde, že stroužky vysazujeme do chladné půdy. Většinou stačí, když ho vysadíme do Vánoc. Záleží na nadmořské výšce, aby dříve nenapadl sníh a nezačalo mrznout.

Před mrazy můžeme také vysít mrkev nebo petržel. Tyto druhy mají dlouhou klíčivost a tímto můžeme ušetřit čas. Můžeme vysadit ozimý salát pro přezimování a jarní sklizeň.