Zahrada Na Baště na Pražském hradě dostala původní háv. Po téměř sto letech

Zahrada dlouho nesla cejch totalitního režimu. „Bohužel některé úpravy, zejména z padesátých let, byly velmi nešťastné,“ vysvětluje památkář Pražského hradu a historik architektury Zdeněk Lukeš. Rekonstrukce proto vyžaduje studium archivních materiálů a historické fotodokumentace.

Plečnik navrhl zahradu v italském a japonském stylu. Na základě studia dějinných pramenů tak odborníci z řad stavitelů zjistili nejen podobu z roku 1932, ale i většinu druhů dřevin, které byly na Baště vysazeny.

„Podoba zahrady v sobě spojovala jednoduchou Plečnikovu geometrickou koncepci s úpravami, které byly charakteristické pro zahradní umění ve třicátých letech 20. století. Do pravidelného rastru se vrátila mlýňanská sloupovitá túje a po stranách parteru byly znovu vysázeny stromkové šeříky, které se podařilo identifikovat podle historických fotografií,“ popsala změny krajinářská architektka Jana Kohlová.

Autoři renovace se rovněž pokusili přizpůsobit moderní době, aby zajistili, že bude zeleň prospívat. Součástí projektu byla tak pokládka zavlažovacího systému a nová trasa pro vedení elektřiny.

„Mezi tújemi pod mlatovým povrchem tedy nově vedou tzv. kořenové cesty vyplněné substrátem, díky kterému budou mít stromy dostatek půdního vzduchu,“ dodala ředitelka odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Helena Pánková.

Stavbaři rovněž obnovili cestu ze sliveneckého mramoru, která propojovala okolní zpevněné plochy s prostorem zakryté renesanční bašty s pergolou.