Využijte teplo na zahradě. Je nejvyšší čas vyčistit ptačí budky, než dorazí první nájemníci

Právě teď máme poslední příležitost zajistit, že se nám na zahradě zabydlí nějaký ptačí párek a vyvede u nás mladé. Aby se tak ptáci rozhodli, musíme jim nabídnout čistou budku v dobrém technickém stavu.

Nejdříve ze všeho ji vyčistíme. Během roku se v budkách hromadí zbytky starých hnízd, peří, trus i prach. V zimě je navíc některé druhy ptáků využívají jako úkryt na přespání, takže uvnitř zůstává další nepořádek.

Budku otevřeme a veškerý obsah odstraníme. Staré hnízdo dáme pryč celé, nemá smysl z něj cokoli ponechávat. Ptáci si nové vytvoří sami. Všechny vnitřní plochy mechanicky očistíme, buď kartáčem, nebo špachtlí. Možné je pak budku důkladně vypláchnout vroucí vodou, která pomůže prostor vydesinfikovat. Tento krok použijeme místo chemických postřiků, které do budky nepatří. Mohly by hnízdícím ptákům totiž později uškodit.

Už při čištění zároveň kontrolujeme stav budky. Hledáme, zda není prasklá, zda do ní nezatéká, jestli pevně drží střecha a zda vstupní otvor není poškozený nebo příliš rozšířený. Uvolněné hřebíky nebo šrouby je lepší hned dotáhnout nebo nahradit, drobné praskliny opravit.

Smyslem není budku „vylepšovat“, ale zajistit, aby byla bezpečná, suchá a stabilní. Když máme hotovo, budku zavřeme, upevníme zpět na místo a od této chvíle můžeme už jen čekat, kdo se v ní letos zabydlí.

Pokud jste museli starou budku vyhodit, protože ji už nemělo smysl opravovat, anebo třeba na zahradě žádnou zatím nemáte a rádi byste ptákům na svém pozemku nabídli „ubytování“, je ideální čas nějaký ten ptačí domeček pořídit, eventuálně vyrobit.

Nejprve popřemýšlejte, které ptačí druhy se ve vašem okolí nejčastěji vyskytují, protože právě ty budou nejpravděpodobněji vašimi nájemníky. A jejich potřebám je třeba výběr budky přizpůsobit. Jde zejména o rozměry.

Ale postupně: Vybírejte/vyrábějte budku z dostatečně silného dřeva, ideálně masivního. Budka musí umět alespoň trochu izolovat při výkyvech počasí, aby ptáci měli uvnitř pokud možno stabilní klima. Síla stěn by měla být tedy 18 – 20 mm. Vždy volte takovou budku, kterou lze otevřít. To kvůli jejímu čištění.

Důležitý je způsob upevnění střechy. Do budky nesmí zatékat, ideální proto je, když má střecha přesahy. Po ně lze pak v horní části stěn vyvrtat pár otvorů, které umožní odvětrávání interiéru budky v horkých měsících. Díky přesahům pak jimi nebude dovnitř zatékat voda při deštích.

Pozornost věnujte i provedení dna. To musí být vsazeno mezi boční stěny, ne přibité zespoda, aby nemohlo volně odpadnout. Pokud budku vyrábíte, k jeho upevnění použijte raději vruty, než hřebíky, neboť vydrží déle. Také do dna je třeba vyvrtat pár drobných otvorů, a to kvůli odtoku vody, pokud by se nějaká dostala dovnitř, aby hnízdo nezůstávalo ve vlhku.

Při výrobě i výběru se rozhodně vyvarujte ozdobných prvků v podobě bidýlek, různých rozšíření, římsiček či balkonků, které možná na první pohled vypadají pěkně, ale samotní ptáci je k ničemu nepotřebují. Naopak, při nešikovném umístění budou spíše překážet, a to už vůbec nemluvě o tom, že mohou usnadnit přístup predátorům ke hnízdu.

Samotné rozměry budky je třeba volit s ohledem na již zmiňované ptačí druhy, pro něž je budka určena. Důležitý je průměr vletového otvoru a samozřejmě vnitřní rozměry budky. V tabulce uvedené níže se některé ptačí druhy opakují. To proto, že jsou pro ně vhodné menší i větší typy. Vždy je třeba dodržet minimální hloubku hnízdní dutiny, která zajišťuje, že mláďata nevypadnou ven a predátor se k nim zvenčí nedostane.

Zakoupenou nebo vyrobenou budku umístěte do klidné části zahrady, do výšky 2–4 metry, a na chráněné místo, kam nepraží slunce a nešlehají prudké větry či přívaly vody v nepříznivém počasí.