Hlavní obsah

Tři sta let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníky

2:24
2:24

Poslechněte si tento článek

Cykasy patří mezi nejstarší živé organismy na světě. Jsou to nahosemenné rostliny, pro které nebývá typické, že by jim rostly větve. V indickém Saháranpuru ale už 300 let roste jeden, který větve má. A ne ledajaké. Díky úctyhodnému stáří rostliny jsou mohutné a těžké. Aby si zelený kmet ulevil, podpírají je lidé sloupky podobnými patníkům.

300 let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníkyVideo: AP

Článek

Tento pozoruhodný exemplář roste v zahradnickém experimentálním a školicím centru v Saháranpuru, ve státě Uttarpradéš. Odborníci odhadují stáří rostliny na přibližně 300 let. Za tu dobu nejenže přežil množství historických proměn Indie, ale navíc má jeden mimořádný rys: větve.

Větvení je u cykasů extrémně vzácné. Běžně totiž vyrůstají z vrcholu kmene pouze jednotlivé růžice listů a samotná rostlina připomíná spíš palmu než strom. Mezi palmy ovšem nepatří, jakožto nahosemenné mají blíže k jehličnanům.

„Obvykle jsou cykasy, které vídáme v parcích nebo úředních budovách, bez větví,“ vysvětluje zahradní inženýrka Poonam Singh Yadavová v reportáži indické agentury PTI. „Jediný exemplář s větvemi je v Indii k vidění pouze v tomto centru, a proto sem za ním z celého světa přijíždějí odborníci, kteří se cykasy zabývají,“ říká.

Pět větví, které se dále dělí

Strom prošel pečlivým odborným průzkumem. Ze studie indických vědců Praveena Kumara Agrawala a Masooda Akhtara mj. vyplývá, že jde o druh Cycas sainathii R.C. Srivas. Hlavní kmen měří na výšku 1,5 metru a průměr činí 2,7 metru. Z něj vyrůstá hned pět větví, které se na koncích ještě dále dělí. A pro úplnost dodejme, že jde o samičí rostlinu.

Mohutné větve ovšem způsobují rostlině potíže. Kvůli své váze se s postupem času sklánějí k zemi a hrozí, že se ulomí. Proto zaměstnanci zahrady přistoupili k jednoduchému, leč účinnému řešení: pod každou z nich umísťují cementové podpěry, které připomínají patníky. „Jakmile vidíme, že by některá větev mohla spadnout, okamžitě pod ni umístíme betonový sloupek, který ji drží a brání poškození,“ říká Yadavová.

Unikátní cykas ze Saháranpuru není jen botanickou zvláštností, ale i svědkem dějin – žijícím artefaktem pamatujícím období tzv. Mughalské říše, který přežil staletí díky péči lidí. Jeho existence navíc připomíná, že i mezi rostlinami se občas objeví výjimky, které nedodržují pravidla, a že je zajímavé je zkoumat, ale především je chránit.

Mughalská říše

Mughalská (někdy také mogulská) říše se rozkládala na území dnešní Indie, Pákistánu, Bangladéše a částečně i Afghánistánu. Jejím zakladatelem byl turkický náčelník Babur a trvala od roku 1526 do 1857. Mezi panovníky mughalské říše patřil i mogul Šáhdžahán, který pro svou zemřelou ženu nechal v Ágře v první polovině 17. století postavit hrobku Tádž Máhal.

Anketa

V obchodech lze objevit cykas japonský. Máte jej doma?
Ano
23,4 %
Ne
76,6 %
Celkem hlasovalo 291 čtenářů.

Výběr článků

Načítám