Tip na figurky z kaštanů a žaludů. Díky pohyblivým očkům si tvoření užijí i nejmenší děti

Výroba panáčků, panenek a zvířátek z kaštanů, žaludů spadaného barevného listí a třeba i rozličných plodů patří k oblíbeným podzimním kratochvílím. Děti se zabaví a dospělí mohou předvést svou nápaditost a kreativitu nasbíranou léty.

S tvorbou figurek spousta lidí začíná až s trochu odrostlejšími dětmi. Tak pětiletými či šestiletými. Menší mohou mít totiž problém nejenom s jemnou motorikou, ale i s udržením pozornosti. Někdy jim navíc trvá, než si uvědomí nebo dostatečně přesně představí, co vlastně spolu s rodiči nebo prarodiči vyrábějí. A právě na to našla jednoduchý recept naše čtenářka.

Se svou tříletou vnučkou se pustila do tvorby postaviček z kaštanů, žaludů, kousků větviček a krásně barevného listí. Když začala hlavičkou, měla celkem jasno, jak bude pokračovat a co bude následovat. Pro Aničku to ale zpočátku bylo tak trochu záhadou.

„Když jsem ale na hlavičku nalepila oči, malá vykulila nadšeně ty své a rozesmála se. V tu chvíli měla už jasno, že to bude panáček. Hned si to uměla představit,“ popisuje čtenářka. Netrvalo dlouho a společně pak vyrobily stonožku, k panáčkovi přibyla panenka se sukýnkou z nádherně červených listů a dnes zdobí figurky parapet okna.

„Inspirovat se člověk může různě. Já mám například ráda postavičky z žaludů Becorns, které vytváří fotograf a bývalý designér Lega David M. Bird. A také jsme měla ráda knížku o Kaštánkovi (od spisovatelky Vlasty Švejdové - pozn. red.),“ prozrazuje čtenářka. Někdo si pak možná vybaví i animovaný britský seriál o panu Dubínkovi.

Před výrobou si nejprve nasbírejte dostatek materiálu. Spoustě lidí postačí vyjít jen ven na zahradu. Kromě kaštanů (ideálně i s jejich pichlavými slupkami) a žaludů (s čepičkami) nezapomeňte také na pár větviček a třeba i hezké barevné listí. Přibrat můžete rovněž i trochu podzimních plodů, například jeřabinky, šípky, na pár dní budou hezky vypadat i bílé kuličky pámelníku, na které děti na podzim moc rády šlapu a praskají je.

Už při sběru si zhruba promýšlejte, jakou figurku a z kterého kaštanu/žaludu budete chtít vyrábět.

Na vlastní výrobu si připravte lepidlo nebo tavnou pistoli, malý nebozízek (vrtáček), posloužit může i menší nožík nebo v nejhorším i malý šroubovák. Hodit se bude pár špejlí a párátek, ale kdo má pevnější tenké větvičky a je dostatečně zručný, vystačí si i s nimi. Pro práci s malými dětmi pak určitě přiberte i pohyblivá očka. Ta lze snadno pořídit v menších obchodech jako jsou drogerie, papírnictví, nebo třeba výtvarné potřeby. Kdo chce, může použít i kousky stužek nebo bavlnek.

U panáčků, kteří mají tělíčko z kaštanu, se vyplatí začít právě jím a k němu postupně připojovat veškeré periferie - ručky, nožky, hlavičku. Pro spoje používejte špejle či větvičky, pro něž do kaštanu vyvrtáte otvory. Pokud potřebujete spojit více kaštanů k sobě, opět si snadno pomůžete právě špejlemi či párátky. Do obou kaštanů vyvrtáte otvory, naplníte je lepidlem a vsadíte špejli. Na druhé straně s druhým kaštanem uděláte totéž.

Během výroby figurek pravidelně kontrolujte, zda jsou dostatečně vyvážené a zda dokáží samy stát. Podle toho upravujte ještě před vrtáním úhly spojů špejlemi.

Pokud máte hotové tělíčko s rukama, nohama a hlavičkou, můžete přistoupit k závěrečnému zdobení. Je čas na přilepení čepičky (ať již té ze žaludu, anebo z části kaštanové slupky), vlásků či dalších ozdob. Z nasbíraného listí lze vytvořit sukénky, z rozpůlených žaludů pak třeba botičky.