Hlavní obsah

Růže bez tajemství: Víme, co královny květin potřebují, aby další sezonu bohatě kvetly

Okouzlují vůní, bohatstvím barev, tvarem květů i odolností. Co růže potřebují a jak o ně správně pečovat, prozrazuje zahradník a specialista na jmenované květiny Martin Vlasák.

Foto: Archiv Martina Vlasáka

Odborník na růže Martin Vlasák vystudoval Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, jež sídlí v Lednici na Moravě.

Článek

Co růže vyžadují teď, na konci září?

Důležité je přestat hnojit dusíkem a použít draselné hnojivo. Na podzim už žádná doplňková závlaha. Takto mladé výhony vyzrají a budou odolnější proti mrazu. To platí pro všechny růže. V případě potřeby se zřizuje zimní kryt. Platí to pro záhonové, moderní pnoucí a stromkové růže.

Kdy je máme zazimovat? A máme je po odkvětu seříznout?

Růže se zimují v říjnu a listopadu. Řez má význam jen u záhonových růží, které se přikopčují. Rozvětvené výhony by totiž komplikovaly zasypávání rostlin. Ostatní růže není nutné řezat. Spíše by je otevřené rány přes zimu mohly poškodit.

Řez tedy záleží na odrůdě?

Rozhoduje, na jakém dřevě růže kvetou. Záhonové a moderní pnoucí růže kvetou na dlouhých letorostech. Proto se hluboko sesazují, aby bohatě kvetly. Keřové růže a ramblery (popínavé růže - pozn. red.) kvetou na krátkých letorostech. Pokud se vůbec řežou, tak mnohem mírněji. Na bujných výhonech by nekvetly. Důležité je proto vědět, do které pěstitelské skupiny daná růže patří.

Jaké růže se nejčastěji objevují v českých zahradách?

Takové, které mají romantické tvary květů a pastelové barvy. Odpovídá to snaze vytvořit útulnou, nostalgickou zahradu. Tento trend stále přetrvává, ale je doplněn návratem růží do veřejné zeleně. Vyhledávány jsou záhonové růže s dobrou mrazuvzdorností a odolností k chorobám. Jsou ale také série růží vyšlechtěné jako pastva pro včely a další hmyz. Pro řadu pěstitelů je to způsob vytváření pozitivní ekologické stopy.

Které odrůdy vás osobně fascinují?

Možná ty původní, jejichž vlastnosti se propisují do růží dodnes. Napadají mě dvě z nich. Jednak Rosa gallica ‚Versicolor‘, která je základem všech žíhaných květů. A pak Rosa foetida ‚Persiana‘, jejíž pyl umožnil vyšlechtit plnokvěté žluté růže. Přitom obě tyto růže se stále pěstují. Celá staletí je zahradníci přemnožují a nejsou jen historickou vzpomínkou.

A je nějaká růže skutečně výjimečná?

Pro mě je „růžovou celebritou“ šípková růže rostoucí na zdi dómu v německém Hildesheimu. Je to nejstarší doložená růže na světě, stará minimálně 700 let. Je starší než kostel, na jehož stěně roste. Přežila, i když na ni v roce 1945 celá stavba spadla, a dokonce v sutinách kvetla.

Výběr článků

Načítám