Tipy, jak vybrat vhodné sazenice stromů a keřů, aby se při podzimním sázení dobře ujaly

Podzimní výsadba má několik velkých výhod. Stromky a keře vysazené na podzim mají náskok, do jara totiž stihnou vytvořit jemné kořínky a s prvními teplými dny se hned pustí do růstu. Nemusí bojovat s letními vedry, a navíc jsou zahradnictví a školky právě na podzim plná čerstvě vyoraných sazenic.

Než začnete vybírat, ujasněte si, jaký typ sazenic hledáte.

Kontejnerované sazenice – rostou v květináčích nebo kontejnerech. Výhoda je jasná: můžete je sázet prakticky kdykoliv, kořenový systém je neporušený a ujímání je téměř stoprocentní. Nevýhodou bývá vyšší cena.

Prostokořenné sazenice – prodávají se bez zeminy, čerstvě vyorané ze školky. Jsou levnější a často silnější, ale vyžadují rychlé zasazení, aby kořeny nevyschly. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je od října do začátku listopadu.

Když stojíte v zahradnictví nebo na trhu, nevěřte jenom etiketě s lákavou fotografií. Podívejte se na rostlinu samotnou. Zkontrolujte si následující části:

Kořeny – u prostokořenných by měly být pevné, pružné a vlhké, nikoliv vyschlé nebo nahnilé. Čím více jemných vláskových kořenů, tím lépe.

Kmen a výhony – bez prasklin, plísně či tmavých skvrn. Kůra má být nepoškozená a hladká.

Korunka – u stromků sledujte, zda je rovnoměrně větvená a jestli není přehnaně slabá nebo naopak přerostlá.

Listy – pokud ještě zůstaly, měly by být zdravé, bez skvrn a známek škůdců.

Štítek a původ – kvalitní školky své sazenice označují jmenovkou s názvem odrůdy, rokem pěstování a často i původem.

Při nákupu sazenic se neostýchejte a prodavače důkladně vyzpovídejte. Ptejte se především na to, zda vámi zvažovaná odrůda je vhodná do podmínek na vaší parcele. Pokud přemýšlíte o meruňce či broskvoni a víte, že máte zahradu v chladné kotlině, nebudou tyto druhy patrně pro vás nejvhodnější.

Důležitá je rovněž informace o tom, zda je vybíraný strom samo nebo cizosprašný. Samosprašné stromy si poslouží vlastním pylem k opylení, aby mohly plodit. Ovšem cizosprašné potřebují v blízkosti strom jiné odrůdy, aby hodně plodily. Mezi takové patří například jabloně a hrušně a rovněž některé druhy třešní.

Při výběru sazenice se rovněž ptejte, zda je rostlina očkovaná, nebo roubovaná. U ovocných stromů je to standard, ale u okrasných dřevin může jít i o semenáčky.

Jabloně jsou v našich podmínkách v podstatě sázka na jistotu, protože prospívají na většině stanovišť, jen větrná místa a polohy, kde jsou často mrazy, jim nedělají dobře. Hrušně budou už chtít více tepla, raději je proto vysazujte na slunných místech. Třešně a višně rovněž vyžadují slunné polohy, meruňky a broskve spíše teplé svahy. Ořešákům a kaštanovníkům dopřejte navíc hodně prostoru.

S tradičními rybízy, angrešty nebo maliníky byste neměli mít na většině zahrad velké potíže. Tyto rostliny obvykle snadno zakoření a dají se dobře kombinovat i do menších zahrad.

Rybízy a angrešty mají rády slunce, ale snesou i lehký polostín. Čím více slunce, tím sladší a šťavnatější plody. Půdu potřebují výživnou a vlhkou, ale zároveň dobře propustnou. Slunná místa budou vhodná rovněž pro maliníky. Půda pro ně by měla být lehká, humózní a s dostatkem vláhy.

I ostružiníky milují slunce, ale zvládnou i mírný polostín. Jsou poměrně odolné a nenáročné na půdu, ale nejlépe se jim daří v dobře propustné půdě bohaté na živiny. Nemají rády půdy s vysokým obsahem vápníku. Důležité je pro ně také zajistit pevnou oporu, protože jejich dlouhé šlahouny potřebují něco, po čem se mohou plazit.

Pokud máte namířeno spíše pro okrasné keře, pak můžete zkusit hortenzie, tavolníky, kaliny nebo šeříky. Tyto rostliny dodají zahradě barvu i strukturu. Podzimní výsadba je pro ně ideální, protože mají čas přizpůsobit se bez stresu z letních veder.

Hortenzie si budou libovat v polostínu, bez přístupu přímého světla a s kyselou, vlhkou, ale dobře propustnou půdou s dostatkem humusu. Tavolníky budou dobře prosperovat jak na slunci, tak v polostínu, ale na slunci více pokvetou. Půdu mají rády propustnou a středně těžkou. Snáší docela dobře sucho i městské znečištění. Šeříky milují slunce, mají rády neutrální až mírně zásaditou půdu, která je výživná a dobře propustná. Nemají rády přemokření.

Možná budete mít tendenci sáhnout po největším stromku, protože „už je pořádný“. Pravda ale je, že menší sazenice (tzv. výpěstky o výšce 120–150 cm) se často ujímají lépe než ty vysoké. Mají menší nároky na zakořenění a rychleji se adaptují. U keřů platí podobné pravidlo, raději zvolte zdravý, nižší a dobře větvený keřík než přerostlou rostlinu.

Pokud kupujete prostokořenný stromek, vždy si nechte kořeny zabalit do vlhkého papíru nebo jutového pytle. Doma je ideální stromek co nejdříve zasadit, ale pokud to nejde, uložte ho do stínu a kořeny udržujte vlhké. Pomoci může i „zahrnutí do kouta,“ kdy je dočasně zakopete šikmo do země a přikryjete zeminou.