Článek
K tradičnímu inventáři podzimu patří tykve. Oranžové boubelky vymódí kdejaký plácek. Růžovými, modrými a fialovými květy se zdobí svíčkovce (Oenothera lindheimeri), listopadky, oměje (Aconitum), šanty (Nepeta). Bohatě kvetou sasanky (Eriocapitella) i rudbekie, noční studeno je udržuje v bdělosti. Ani letničky nejsou mimo hru. Krásenku (Cosmos), hledík (Antirrhinum) či brutnák (Borago offiinalis) můžeme dál trhat do vázy.
Do poslední chvíle
Měsíčky, aksamitníky i hledíky v kvetení směle pokračují. Také krásenky svými křehkými plátky probarvují mlhu ještě kolem patnáctého listopadu. Pokud se mráz, zavilý nepřítel letniček, na cestě k zimě zdrží, zahlédneme kousky letního nebe.
Do poslední chvíle se modrají na hvězdičkách brutnáku. Ovšem jen za předpokladu, že jsme si tuhle půvabnou léčivku do záhonu vyseli brzy zjara, aby se přes léto stihla vysemenit. Tyto pozdní květy hned dvakrát působí proti podzimní melancholii. Jednou v kombinaci se zlatými trávami, podruhé v bylinkovém čaji, pro jehož přípravu užijeme i pokrájené listy.
Pozvěte česnek sicilský na májové rendez-vous
V jednom ohni
Z korun ambroní (Liquidambar) a javorů létají jiskry jako z ohniště a podpalují všechno kolem. Plameny také šlehají z porostu brslenů (Euonymus alatus) i svíd (Cornus). Ve výhni jsou vilín (Hamamelis) s kuskou (Fothergilla). Na slunném místě s vláhyplnou zeminou mohou buď meditovat ve své osamělosti, nebo stát při sobě a dělit se o půvab bělostné společnice Honorine Jobert z rodu japonských sasanek. Bílé květy i pestré lupeny nádherně vynikají před stálezeleným plotem z tisu či tújí, jenž zachumlá zahradu do přívětivého soukromí.
Před světem nás schová také stěna z buku lesního (Fagus sylvatica). Je sice opadavý, ale listy, které se v reakci na teplotní změnu rozpalují do zlatých a měděných tónů, na zimu usychají ve větvích a zůstávají tam až do jarního rašení. Pozor ale, buk roste poměrně rychle, a když ho necháme bez řezu, zmohutní ve svalnatý strom.
Prostřeno k obdivu
Dýně různých velikostí, tvarů a barev přitáhnou obdivné pohledy na terasu i pod střechu besídky. Přizveme k nim střapaté trávy a hlohyni (Pyracantha) operlenou plody v barvě pomerančové kůry nebo u nich zaparkujeme zahradní kolečko naložené rudbekiemi, mochyní a břečťanem splývajícím přes okraje.
Ke vstupním dveřím postavíme ochranku tvořenou kulatohlavými stromečky podsázenými vřesem. Další aranžmá prostřeme na stolek a na lavičku v předzahrádce. Místo jedné nádoby seskupíme více menších, dojem bude bohatší.
Naservírujeme v nich delikatesy typu dlužicha, maceška, listopadka, brambořík. Zvolíme-li houževnatce z řad sukulentů, jako jsou netřesk a rozchodník, odpadne starost se zálivkou, jelikož si vystačí s vodou z přeháněk, a nám zbude víc času na kochání se zahradou.
Červenolisté dlužichy dodají záhonům dynamiku
