Pošlete zahradu spát, na jaře se vám odmění

Symbolem podzimu jsou koberce pestrobarevného listí, které je však nutné pravidelně odklízet kvůli plesnivění a hnilobě. Organické zbytky z trávy, ze stromů a z keřů dávejte na kompost. V menším množství poslouží jako mulč na záhonech a v křoví se stanou útočištěm pro hmyz.

S příchodem prvních mrazíků vypusťte plastové sudy na dešťovku. Zbavte je listí, kalu a řas, suché je otočte dnem vzhůru a uschovejte do kůlny, zahradního domku. Vyčistěte čerpadlo, osušte ho a uložte.

Dlažbu a chodníky zbavte mechu, protože ten zadržuje vlhkost, která v zimě namrzá a tvoří nebezpečně kluzký povrch. Na menší plochy použijte třeba škrabku a colu či jiné sycené nápoje – obsahují kyseliny narušující buněčnou strukturu mechu. Větší plochu ošetřete například vodou z hadice a kartáčem na násadě, teleskopickým průtokovým kartáčem či vysokotlakým čističem.

Klíčem ke zdravému a hustému pažitu je průběžná pozornost, která neustává ani na podzim. Před příchodem prvních mrazíků z trávníku vyhrabte spadané listí a větvičky. Posečte ho na jeho obvyklou výšku, obecně je to zhruba 5 cm.

Následně aplikujte hnojivo se zvýšeným obsahem draslíku, jež dodá živiny, zvýší odolnost vůči houbovým chorobám a posiluje kořeny proti mrazu. S prorůstáním mechu v travní ploše si poradí speciální prostředek potlačující jeho růst. Trávník provzdušněte vertikutátorem, můžete dosít holá místa. Vysoké okrasné trávy svažte do snopů, v zimě v nich naleznou úkryt drobní savci, obojživelníci i hmyz.

Na podzim ještě lze zasít rychle rostoucí rostliny (zelené hnojivo – hořčici, vikev ozimou a žito), které hlínu přes zimu ochrání. Na jaře je zaoráte. Pakliže v záhoncích na sklonku sezóny objevíte plísně, dezinfikujte půdu dusíkatým vápnem.

Rostliny citlivé na chlad (jiřiny, rododendrony, dřevité pivoňky) vyjměte i s kořenovým balem z květináčů a zazimujte. Nejprve však zkontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci. Přemístěte je do bedýnky, nechte dostatečně oschnout a uskladněte na suchém a větraném místě o teplotě 3 až 7 °C.

Na přelomu října a listopadu prospějete záhonům odplevelením, zkypřením a přidáním mulče. K překrytí provzdušněné zeminy dosycené kompostem použijte slámu a spadané listí. Silnější vrstva mulče ji ochrání před hlubokým promrzáním. Zároveň půdu zúrodní, protože zachová prostředí pro tlení. Na jaře je tak bez naší námahy obohacená o cenný humus.

Po sklizni zkontrolujte stabilitu ovocných stromů a vitalitu hlavně velkých větví. V důsledku silného větru a pod nánosem sněhu se můžou nalomit nebo úplně zlomit, počítejte tudíž s jejich oporou. Použijte podpěry a v následujících letech dál snižujte pákové efekty větví řezem tak, abyste přesunuli plodnost zpět do středu koruny. Staré a nemocné větve odstraňte.

Kmeny obalte rákosovými rohožemi, jutovinou, netkanou textilií či ochrannou sítí proti okusu divokou zvěří. Zavápněte je kvůli škůdcům a nebezpečí puknutí. U kosterních větví zabrání vápno nákazám a předčasnému rašení v předjaří. Kořeny mladých stromků, zejména sloupovitých jehličnanů, které ještě nejsou dostatečně silné, zakryjte slámou, rašelinou a chvojím. Jejich koruny obalte prodyšnými návleky ze síťoviny.

Keře kvetoucí v létě, například komuli Davidovu anebo některé druhy tavolníků, omlaďte jednou za několik let střihem až ke kořenům, na které poté nahrňte zeminu či suché listí, chvojí. Hluboký řez proveďte i u okrasných keřů, aby došlo k silnému zmlazení a obnově koruny.

Růže zbavte zvadlých květů a napadených listů. Ty ale vyhoďte do směsného odpadu, případně spalte. Jinak by hrozilo šíření plísní. Zatímco u klasických růží stačí na zimu přikrýt jen kořeny, u stromkových schovejte korunu rostliny do netkané textilie.

Stálezelené keře (zimostráz, cesmínu) ještě v listopadu pořádně zalijte, aby netrpěly zimním suchem.