Článek
„Začalo to během covidu,“ vzpomíná Adrian. „Měli jsme na zahradě starý drážní vozík, který kdysi někdo vyhodil u našeho předchozího domu. Můj bývalý šéf Bob říkal, že ho musíme zachránit. A když jsme se s manželkou Ruth přestěhovali sem, kde je víc místa, řekla mi: ‚Postav pro něj koleje.‘ Tak jsem poslechl,“ svěřil se muž agentuře Newsflare.
Použil staré kolejnice ze šrotiště a vozík na ně posadil. Původně trať měřila necelých deset metrů, což je vidět na videu v úvodu článku, kde je ještě zachycen jen podvozek historického vozíku z viktoriánské éry s provizorně umístěnou židlí.
Letos v březnu však trať prodloužil o dalších šest metrů a především v mezičase zapracoval na vozíku, který přeměnil v plnohodnotný vagonek se sedačkami, prosklenými okny, a dokonce i s kamínky na dřevo. Nová podoba je pak patrná z facebookového příspěvku níže.
„Je to jako opravdová železnice,“ říká spokojeně. „Můžete naskočit v zahradě a dojet dolů až na terasu.“
Ruth přidává ještě doušku, jak došlo k prodloužení trati, což totiž odnesly její záhony. „Adrian původně tvrdil, že trať nechce rozšiřovat až do mých záhonů. Pak jsem odjela na dovolenou, a když jsem se vrátila, už tam trať byla,“ popisuje v reportáži stanice BBC.
A man who built a 30-foot railway line in his back garden in Eastbourne, has gone against his wife's wishes and made it even longer!
Posted by BBC Sussex on Saturday, June 28, 2025
Vagonek má trochu netradiční pohon. Původně někdo musel stát venku a ručně točit klikou, která tahala vozík pomocí lana. Dnes už jej táhne lano připevněné ke 12voltovému navijáku napájenému solárním panelem.
„Když jsme to poprvé spustili, bylo to vzrušující. Dneska můžu říct návštěvě: ‚Otoč tímhle vypínačem‘ a najednou: ‚Proboha, ono to jede!‘,“ směje se Adrian.
Celý projekt jej vyšel přibližně na 2000 liber (necelých 60 tisíc korun), ale radost, kterou přináší, je k nezaplacení. Svézt se jeho vagonkem přicházejí nejen přátelé a sousedé, ale i místní děti, pro něž se miniaturní železnice stala obzvláště vítanou atrakcí. A zapomenout nesmíme ani na dvě psí pasažérky, Sybil a Gladys, které jsou na svého majitele velmi hrdé.
„Psi to milují,“ potvrzuje Adrian. „Usadí se uvnitř, stejně jako naši přátelé. Občas mi někdo zavolá, že by se jejich vnoučata chtěla svézt. Je prostě zábavné dělat něco potrhlého,“ uzavírá spokojeně.
