Článek
Kdyby měl majitel vyschlé zahrady udělat hned zítra jednu věc, co by to mělo být?
Podle mého je optimální začít svou zahradu pozorovat, když je veliký liják. Sledovat, odkud na pozemek voda přitéká, kam teče a kudy odtéká. Potom vám už intuice a selský rozum poradí, jak ji nasměrovat, kde ji zadržet, zasáknout a kam ji všude rozprostřít.
Jakých chyb se lidé dopouštějí, když řeší sucho na zahradě?
Často přemýšlejí, jak lépe a více zalévat. Mnohem lepší je zaměřit se na kvalitu půdy – ta zdravá totiž dokáže zadržet mnohonásobně víc vody než všechny nádrže, které byste na pozemek mohli nainstalovat.
Co ji tedy kromě vody oživí?
Musí ještě obsahovat rozložené zbytky rostlin a živočichů, pestrá společenstva půdních mikroorganismů – bakterií, hlístic, prvoků, členovců a překvapivě také hub. Dále v ní potřebujete kořeny porostu, nejlépe po celý rok, a vzduch – půda by neměla být příliš zhutněná.
Liší se zadržování vody u těžké jílovité půdy oproti lehké písčité?
V podstatě ne, když je udržujete zdravé. Je však pravda, že s jílem se hůře pracuje a péče trvá déle. Výsledek je ale vždycky stejný.
Jak zajistit, aby půda odolávala suchu a následně přívalovému dešti?
Vodu v zahradě řešte komplexně – nasměrujte ji k zeleni a tam ji nechte pasivně zasakovat. Potom můžete použít pár účinných technik. Například je lepší mít trávník jen na minimální ploše pro příjemný pobyt v zahradě a zastínit ho aspoň částečně stromy. Nesekejte ho moc nakrátko, to jest pod čtyři centimetry, zvlášť je-li sucho a horko.
Květinové záhony s trvalkami by neměly zůstávat s prázdnými mezerami. Vyplňte je půdokryvnými rostlinami, mateřídouškou, kakostem, rozchodníkem a podobně. Než se rozrostou, nevyužitý povrch půdy mezi nimi pokryjte mulčem – třeba dřevní štěpkou, nikoli mulčovací kůrou nebo štěrkem.
Pod mulčem však někdy vznikají plísně. Jak ho správně aplikovat?
Obecně platí: mulčujeme podobné podobným. To znamená, že zeleninu a nedřevnaté rostliny ochráníte slabou vrstvou posekané trávy, jednoletým či trvalým zeleným hnojením, stromy a keře dřevitou štěpkou. Tím, stejně jako se to děje v přírodě, záměrně v záhonech urychlujete tvorbu horní vrstvy výživné ornice. Výsledkem je množení prospěšných organismů a hub v půdě. S použitím analogických regenerativních technik pak plísně nejsou problém – ani na vinicích, kde se s nimi často potýkají.
Jakou roli v hospodaření s vodou hrají stromy?
Fungují coby klimatizace. V létě své okolí ochlazují a v zimě zahřívají, současně na listech kondenzuje voda a okapává do nejbližšího okolí. V místě okolo stromů i keřů se drží větší vlhko, a i trvalky a květiny pod nimi rostou lépe.
Podle čeho vybírat rostliny, které zvládnou výkyvy sucha a dešťů?
Vždy podle toho, jaké máte podmínky – na jižní osluněné svahy saďte suchomilné druhy, levanduli, třapatku, šalvěj, trávu kostřavu. Do stínu a vlhka volte spíš hajní a vlhkomilné druhy, jako blatouch bahenní, kokořík mnohokvětý či kyprej vrbice. Protože se rychle mění klima, začíná být i u nás běžné pěstovat teplomilné a suchomilné rostliny. Stále ale máme možnost jednoduše upravit naše zahrady tak, aby byly odolnější suchu i přívalovým dešťům.
Jaká voda je pro zalévání nejlepší?
Ta dešťová, pitná není nutná. Malým zahradám stačí mít dost nádrží – třeba velkou podzemní a aspoň jednu nadzemní. Vodu pro zalévání nejprve přečerpejte z podzemní nádrže do nadzemní, aby se předehřála. Rostlinky by jinak mohly mít teplotní šok. Na větších pozemcích je dobré zasakovat vodu do půdy nebo ji na rovinatých terénech rozvádět takzvanými svejly neboli průlehy do jezírek a nádrží. Vždy záleží na konkrétní situaci a na terénu.
Můžeme na zahradě bezpečně a legálně využít šedou vodu?
Šedá voda se nejčastěji používá spíše na splachování. Do zahrady ji lze přefiltrovat přes kořeny rostlin – kořenovou čistírnou. Poté je možné vláhu rozvést do zeleně a nechat ji zasakovat do trvalkových záhonů či mezi keře a stromy. Samozřejmostí je v takovém případě používání ekologické drogerie v domácnosti.
Kateřina Špačková ve třech bodech
- Designérka permakulturních zahrad a lektorka permakultury. Pomáhá nadšeným a začínajícím zahradníkům proměňovat nudné zahradní pouště ve skutečně živé oázy. Více o jejích službách se dozvíte zde.
- Fandí ekologickým postupům inspirovaným přírodou. Nemá ráda nadužívání chemie, která v půdě zabíjí prospěšné organismy.
- S mužem a dvěma malými dětmi žije na vesnici v Orlických horách. „Během pěti let jsme u domu založili permakulturní zahradu a na necelých 2000 m² pěstujeme víc než 150 druhů jedlých rostlin. Svoji čerstvou zeleninu jíme od května až do února. Nesnažíme se o dokonalost ani úplnou soběstačnost, chceme jen opravdové jídlo pro naše děti a příkladem je naučit, že je potřeba pečovat o Zemi i o sebe navzájem,“ říká.
