Článek
Ještě před několika desetiletími byla tropická léta spíše vzácností. Dnes se teploty přesahující 30 °C opakují každoročně a mohou trvat i několik týdnů. Rostliny s mělkými kořeny nebo velkými měkkými listy během takových dnů rychle ztrácejí vodu a bez pravidelné zálivky strádají.
Mnohem lépe si vedou druhy pocházející ze suchých oblastí. Jejich listy bývají úzké, stříbřité nebo pokryté jemnými chloupky, které omezují odpařování vody. Některé rostliny navíc ukládají vláhu do listů nebo stonků a dokážou ji využívat během dlouhých období sucha.
Trvalky, co se slunce nebojí
Mezi nejspolehlivější patří levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia), která nejen krásně kvete a voní, ale bez problémů zvládá i několik týdnů bez deště. Podobně odolná je šalvěj hajní (Salvia nemorosa), šanta kočičí (Nepeta cataria) nebo perovskie (Perovskia), jejíž modrofialové květy zdobí zahradu až do podzimu.
Výbornou volbou jsou také rozchodníky (Sedum) a netřesky (Sempervivum). Tyto sukulentní rostliny ukládají vodu do dužnatých listů, takže přežijí i velmi dlouhá sucha.
Oblíbené jsou rovněž třapatky (Rudbeckia), řebříčky (Achillea), sporýše argentinské (Verbena bonariensis) nebo krásnoočka (Coreopsis). Kromě odolnosti přitahují motýly, čmeláky i včely.
Ze suchomilných okrasných trav vyniká kostřava sivá (Festuca glauca), kavyl (Stipa) nebo ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis). Jejich kořeny dokážou čerpat vodu z větší hloubky a trávy přitom zůstávají dekorativní po většinu roku.
Třapatky dokážou udělat efekt, a to i v teplotách nad 30 °C, které řadě jiných okrasných rostlin vadí.
Keře, které zvládnou tropické léto
Také mezi keři existuje mnoho „držáků“. Velmi dobře snášejí sucho tavolníky (Spiraea), dřišťály (Berberis) nebo tamaryšky (Tamarix). Oblíbená je i komule Davidova (Buddleja davidii), známá jako motýlí keř. Díky hlubším kořenům přežívá horké léto mnohem lépe než řada jiných okrasných dřevin.
Stále častěji se vysazují také středomořské druhy, například některé kultivary cistů známých jako skalní růže (Cistus) nebo ořechokřídlec klandonský (Caryopteris × clandonensis), které prosperují tam, kde jiné rostliny během léta vadnou.
Když prší celé týdny
Druhým extrémem jsou vydatné srážky. Přemokřená půda obsahuje méně kyslíku, kořeny začínají zahnívat a citlivější rostliny rychle odumírají. Přesto existují druhy, které jsou na podobné podmínky dokonale připravené. Výborně se ve vlhku daří kosatcům žlutým (Iris pseudacorus), jejichž přirozeným prostředím jsou břehy rybníků a mokřady.