Článek
Příroda má v sobě zabudované hodiny. S ubývajícím světlem a kratšími dny se dřeviny přepínají z „režimu růstu“ do „režimu příprav na zimu“. Snižuje se jejich metabolická aktivita, kořeny i listy zpomalují činnost. Pokud jim však my, zahrádkáři, dopřejeme nadbytek vody a dusíku, dostanou protichůdný signál: „rosteme dál“.
Výsledkem jsou dlouhé, nezpevněné letorosty, které zůstanou náchylné k namrznutí.
Správným omezením zálivky pomůžete rostlinám přirozeně přejít do klidového období. Dřevina se soustředí na vyzrávání dřeva, zpevnění buněčných stěn a ukládání zásobních látek do kořenů. To je základ její zimní odolnosti.
Jak upravit zálivku v srpnu
Cílem samozřejmě není nechat zahradu úplně napospas suchu. I v srpnu mohou přijít horké týdny a dlouhé sucho, kdy by stromy trpěly. Důležité je přepnout na střídmější a promyšlenější režim.
Mladé výsadby – první dva roky po výsadbě stromky ještě potřebují vaši pomoc. Zalévejte je méně často než v červnu, zato vydatně. Lepší je jednou za týden či deset dní dát k patě stromku 10–20 litrů vody než každý den trochu. Takto se voda dostane hlouběji a podpoří růst kořenů do větší hloubky.
Starší stromy a keře – většinou si už poradí samy. Zalévejte je pouze při skutečně dlouhém suchu. Přebytečná voda by jim v srpnu spíše uškodila.
Živé ploty – túje a cypřišky potřebují vláhu i na konci léta, protože jehličnany transpirují (odpařují vodu ze svého povrchu) i v zimě. I tady však platí pravidlo hlubší, ale méně časté zálivky.
Pokud i v srpnu přetrvávají vysoké teploty, můžete po zalití kolem dřevin přihodit trochu mulče, aby se voda lépe udržela v půdě.
ProŽeny.cz
Pozor na dusík
Kromě zálivky hraje roli i výživa. Hnojiva s vysokým obsahem dusíku podporují růst měkkých pletiv, v srpnu už tedy rozhodně nehnojte klasickým NPK (hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík). Místo toho sáhněte po hnojivech s vyšším obsahem jen draslíku a fosforu, která podporují vyzrávání dřeva a zlepšují odolnost vůči mrazu.
Dobré zkušenosti bývají s podzimními hnojivy pro ovocné stromy, nasypte je kolem kmene a lehce zapravte do půdy. Dřeviny pak zimu zvládají mnohem lépe.
V srpnu zaléváme hlavně jen mladé stromky, činíme tak v delších intervalech, ale proléváme více do hloubky.
Signály, že zaléváte příliš
Pokud si nejste jistí, kolik vláhy stromům a keřům dopřát, sledujte je. Dřeviny do značné míry umí dát najevo, kdy mají vláhy už zbytečně moc. Sledujte tyto znaky:
- Stromy mají stále sytě zelené, bujné přírůstky a tlačí nové listy i na začátku září.
- Letorosty zůstávají měkké, při ohnutí se snadno lámou.
- Na půdě kolem kmene se drží vlhko a povrch je stále tmavý.
Pokud něco z toho pozorujete, je čas konvičku nebo hadici odložit.
Proč na podzim méně znamená více
Omezení zálivky v závěru léta je vlastně investicí do budoucnosti. Strom, který stihne vyzrát, vydrží mnohem lépe zimní mrazy a na jaře nastartuje růst v plné síle. Naopak strom, který na podzim „překrmíme“ vodou a dusíkem, sice působí v srpnu krásně vitálně, ale v únoru může pořádně namrznout.
A není to jen otázka zimní odolnosti. Dobře vyzrálé dřevo je méně náchylné k houbovým chorobám a škůdcům. Navíc strom šetří energii, ukládá si zásoby do kořenů, z nichž pak čerpá při jarním rašení.
