Článek
Je výhodné orientovat vertikální zahradu třeba směrem na jih?
Podle prověřených pravidel se vertikální zahrady mají exponovat nejlépe na východ či západ. Palácový dvůr v Brně byl ale ze všech stran poměrně tmavý, chráněný před přímým slunečním světlem. Takže zde se zásada měkkého slunce po ránu či k večeru ani nemohla „naplnit“.
Takže temný, uzavřený prostor. Jak jste to řešili?
Součástí analýzy bylo zjištění mikroklimatu. V prostoru dvora jsme proto nainstalovali teploměry, abychom měli dokonalý přehled o teplotních výkyvech.
V zimním období, konkrétně v lednu a únoru, byly v místě nedalekého náměstí naměřeny teplotní extrémy až minus 11° Celsia. Současně jsme teplotu ověřovali i v palácovém dvoře a zjistili, že je až o 4 stupně Celsia vyšší.
A to byl ještě palác prázdný, netopilo se v něm, nebyli zde nájemníci, kteří by teplotu logicky a přirozeně ještě zvyšovali. Bylo jasné, že dvůr sám o sobě výrazně minimalizuje teplotní extrémy. S tím jsme museli od začátku v rámci návrhu pracovat.
Jak na fasádě vertikální zahrada drží?
Ve spolupráci se statikem jsme navrhli vhodnou konstrukci, na niž se vertikální zahrada bezpečně připevnila. Součástí samotné konstrukce je i traverza v horní části, prvek, který umožňuje provádět údržbu „shora“.
V čem jsou rostlinky zasazené, aby jim bylo dobře?
Systém tvoří vrstvy plastových desek, ke kterým je připevněna plsť. Médiem pro růst rostlin je minerální vata, jež kořeny chrání před mrazem a vytváří dostatečný prokořeněný prostor. Je to mnohem lepší způsob, než když jsou rostlinky v samostatných kapsách vyplněných zeminou. V nich mají velmi omezený prostor.
Zásadní je samozřejmě pravidelná zálivka. Celou soustavou jsou proto protkány hadice kapkové závlahy, která je rozdělena na několik sekcí. Zavlažování se na nich spíná postupně a rostlinky dostanou tolik závlahy, kolik právě potřebují.
Jaké druhy zeleně jste použili?
Nejde zdaleka jen o výběr samotných rostlin. Musíme vnímat, jak sestava funguje jako celek. Tady byly jisté zvláštnosti.
Konkrétně pod okny domu není zeleň zavlažovaná tak často a intenzivně jako na okrajích vertikální zahrady. Ve spodní části je zase nedostatek světla, a to i přes instalaci umělého osvětlení. Proto jsme se rozhodli pro výsadbu silně stínomilných druhů.
Klaplo vše tzv. na první dobrou? Nebyl žádný problém?
Do jedné části budovy se nastěhovala prodejna knih a jim se zvlnily stránky ve vystavených knihách. Problém se dodatečně vyřešil instalací odvlhčovače vzduchu. Vertikální zahrada totiž hezky zvýšila vlhkost vzduchu, což byl záměr. Ale pro knihkupectví nevhodný.
Ještě si vzpomínám, že po jedné podzimní údržbě jsme objevili neznámého škůdce. Část rostlin z vertikální zahrady jsme pro jistotu nahradili jinými druhy.
Pracujete rovněž v exotických zahradách. Lze si středomořskou vegetaci založit i v Čechách?
Doporučuji pěstovat sukulenty, protože jsou nenáročné a zároveň i velmi pestré. Ostatní druhy vidím v českých podmínkách velmi omezeně. V interiéru, zejména panelových bytech, trpí velmi nízkou vlhkostí vzduchu.
Do uzpůsobených zimních zahrad si lze dovolit větší pestrost. Na Kanárských ostrovech jsou běžně orchideje rodu cymbidium a různé tilandsie. Ty jsou velmi oblíbené. Ale znovu dodávám: Milují zvýšenou vzdušnou vlhkost, vegetují ze vzduchu!
Na jižních ostrovech jsou v létě časté požáry. Vegetace dost trpí…
Důležité je z exotické zahrady odstraňovat suché části rostlin a vyhnout se druhům, které obsahují pryskyřici, například borovicím.
Ano, v části Tenerife, kde jsem pracovala, se požáry pravidelně vyskytují. Proto jsem tam zahradu osázela i „ohnivzdornými rostlinami“. Vhodné jsou rostliny sukulentní, které obsahují velké množství vody. Typickým ohnivzdorným druhem je stromovitá juka.
Poslední otázka. Jakou rostlinu či strom vy osobně máte ráda?
Napadá mě dračinec obrovský. Jedná se o monumentální sukulentní strom, který myslím každému milovníkovi rostlin vyrazí dech.
Krajinná architektka Štěpánka Černá
Po bakalářském studiu na Mendelově univerzitě absolvovala magisterské studium na BOKU ve Vídni. Působila ve firmě Květ pod vedením Jany Vrbasové a v atelieru Evy Wagnerové.
Později založila ateliér krajinné architektury Stelar. V současnosti při rodičovské dovolené působí na volné noze. Kromě České republiky pracuje na projektech v Chorvatsku a na španělském ostrově Tenerife.
