Hlavní obsah

I v zahradě pod sněhem může být útulno

Právo, Adéla Mclintock

Nenechte zahradu svíranou mrazem smutnit až do jara a zasvěťte alespoň jeden víkend jejímu zútulňování, tak jako to ve svém hájemství pod hradem Hukvaldy udělala interiérová designérka Tereza Bartulcová. Pojďme načerpat inspiraci, ať je nám i v tom našem prokřehlém ráji krásně útulno!

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Obrázek jako malovaný. Nápaditá souhra atraktivních dřevin, stylových dekorací a veselých barev dává této podhorské zahradě hřejivý pocit útulnosti.

Článek

Při pohledu do Terezčiny zahrady se člověk přestane zabývat mrznoucíma ušima a místo toho pocítí hřejivý pocit vycházející z její přívětivosti. Kouzlo je v tom, že i teď, kdy venku trávíme nejméně času z celého roku, působí zabydleně.

Majitelka totiž o zahradu pečuje a zvelebuje ji po celý rok, jako by to byl jeden z pokojíků v malebné chaloupce, kterou ze všech stran obklopuje.

Nábytek, který vydrží

Oblíbené křeslo z obýváku také každý rok neuklízíme do garáže, tak proč bychom to dělali s tím venkovním? Stačí se už při výběru zamyslet nad tím, co sedací nábytek snese a kolik péče potřebuje.

Ten z týku nebo litiny je sice dražší, ale vydrží nám prakticky celý život, aniž bychom ho museli na zimu skladovat.

Tereza svoji zahradu vybavila hned několika lavicemi. Té týkové nechává přirozenou patinu, zatímco tu z borového dřeva chrání nátěrem v odstínu holubí šedi. Na molu u zamrzlého koupacího jezírka zase vesele jásá pomněnkově modrá sestava stolku a čtyř židlí z kovu.

Díky odolnému venkovnímu nábytku zahrada působí zabydleně a navozuje dojem pohodlí stejně jako obývací pokoj.

Květy, listy, hra s tvary

Opadavé břízy, javory a jilmy se proměnily ve vyzáblé skelety, nikoho však nerozesmutňují. To proto, že jejich koruny získaly po řezu začátkem prosince hravý tvar balonků, hříbků a homolí.

Stálezelené jehličnany designérka nestříhá. Jednak jim přirozenost sluší víc, což platí zejména u borovic, jedlí a zlatého cypřišku, jednak jsou to vesměs šlechtěné odrůdy s velmi pomalým růstem.

Bravurně si Tereza poradila s temnými místy pod smrky, která strašila prázdnotou. Stromům zvedla koruny a podsázela je stálezelenými pěnišníky. V kyselé půdě náramně prospívají, jen se v bezmrazém období musejí zalévat, jinak svěsí listy. Čemu se tu ještě daří, jsou vřesovce.

Nadýchané bochánky, tu a tam vysázené pod pěnišníky nebo mezi kameny na břehu jezírka hýří baňatými kvítky v růžové a bílé barvě třeskutému počasí navzdory. Temnou zeleň jejich jehličkovitých lístků kopíruje patnáctiletý břečťan, který z vymezeného prostoru na domovní stěně nezbedně utíká až na střechu a do záhonů vedle terasy.

Nikdo mu to však nevyčítá, protože rozdává zelené úsměvy už od vrátek z ulice. A co ptáčků v jeho vřelém objetí přežilo mrazivou noc!

Díky vhodně zvoleným druhům rostlin se o nás nepokusí splín z příliš dlouhé zimy. Kdo by smutnil nad rozkvetlým vřesovcem nebo břízou s korunou ve tvaru hříbku?

Vtipné a barevné dekorace

Podle Terezy jsou sezonní dekorace stejně důležité jako správně zvolené rostliny. Dávají člověku možnost zpomalit a vidět krásu i v obyčejných smrkových šiškách. Těmi vyzdobila lavičku obkličující starou třešeň, jejíž kmen slouží jako horolezecká stěna pro břečťan.

Na míru vyrobená lavička zve k posezení, protože je z ní hezký výhled na protější kopce, a také proto, že je na ní připravený hrnek ve slušivém svetříku upleteném z vlny. Stačí už jen nalít horký punč!

Krom lahodného moku vykouzlí úsměv na tváři vtipné muchomůrky z mrazuodolné kameniny, vykukující z hlíny pod pěnišníkem, nebo třeba glazované kvítky na koberečku z břečťanu.

Záhony s podřimujícími keříky bez listí majitelka oživila modrými skleněnými koulemi na dřevěných tyčkách.

Dekorace nepatří jen do interiéru. Dobře si rozumějí i se zahradními rostlinami a bílé zimě dávají přívětivější tvář.

Bufet pro zvířátka

Součástí zahrady je lesík se svalnatými habry, kam se občas zatoulají zajíci a srnky. Terezčiny děti jim tam nosí jablíčka a mrkev. Ti, kteří to do lesa nemají pět kroků, mohou košík zdravého mlsání donést do nejbližšího parku nebo třeba do zoo.

V zahradě připravíme hody pro veverky, které baží po vlašských ořeších, a pro pernaté návštěvníky, jako jsou sýkorky, brhlíci, vrabci, zvonci nebo třeba vzácní mlynaříci.

Před zimou neutekli do teplých krajin a s každou novou vrstvou sněhu je pro ně hledání potravy obtížnější. Olejnatá slunečnicová jadérka i jiná semena nasypeme do krmítka se stříškou, aby zůstala suchá a neplesnivěla.

Lojové koule, které zvládneme vyrobit s dětmi v kuchyni, terče slunečnic či jablíčka pro kosy můžeme po vzoru Terezy zavěsit nejen do větví, ale i pod střechu terasy a na plot, nejlépe tak, abychom na spokojené strávníky dobře viděli z okna.

Přikrmováním pomůžeme zvířátkům přežít hubené období. Zahrada bude tím barevnější a živější, čím víc ptačích druhů a veverek do ní přilákáme.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:

Související články

Čím ohraničit záhon, cestu, trávník

Ohraničení trávníku či záhonu má nejen estetickou, ale i praktickou funkci. Nejčastěji se používá ke snadnému přechodu mezi chodníkem, cestou, trávníkem nebo...

Výběr článků

Načítám