Hlavní obsah

Divé pomněnky jsou náruživé cestovatelky

Rozkošné pomněnky působí křehce, ale žijí divoce a zákonem divočiny „nejsilnější přežije“ se také řídí. Dravě se rozsévají a hravě se i popasují třeba s trávou. Necháte-li je, rozutečou se všude po zahradě a tam, kde se jim zalíbí, vytvoří líbezné houští.

Foto: Adéla Mclintock, Novinky

Pomněnky působí křehce, ale jsou velmi vitální.

Článek

Pomněnek existuje několik desítek. V přírodě kvetou od jara do léta skoro na každém rohu. Sousedí-li vaše zahrada s loukou, polem, rybníkem či lesní pasekou, snesou vám do ní pomněnky modré z nebe, aniž byste pro to hnuli prstem. Jsou to totiž náruživé cestovatelky. Prťavá semínka vesele plachtí po větru, do vzdálenějších destinací putují na křídlech opeřenců či v komfortu zvířecí srsti.

Spletli jste si semenáčky s plevelem? Nevadí. Stále ještě můžete pomněnky vysévat přímo do volné půdy. Nebo si kupte sazenice a máte to bez čekání. Krom základních druhů se objevují kultivary v sytějších odstínech šmoulí až inkoustové modři. Nedivte se však, když časem vyblednou, stává se to často.

Ač modrá sluší drobným kvítkům nejvíc, potěší i variety růžové a bílé. Z druhového názvu poznáte, v jakých podmínkách prosperují. Dopřejte jim, co potřebují, a zůstanou vám věrné po celý život.

Pomněnka vysokohorská (Myosotis alpestris) si libuje ve skalce mezi kameny v drenážované půdě. Ale pozor, úpal tomuto milému trpaslíkovi nesvědčí.

Jediný den bez vody nepřežije pomněnka bahenní (M. palustris), skvostný doplněk potočního břehu či mokřadu. Do jezírka ji můžete uložit až 10 cm pod hladinu v děrovaném koši pro lekníny. Kytice uvázaná z tohoto druhu vydrží ve váze déle než ostatní.

Na záhonech a v květináčích se nejlépe osvědčila pomněnka lesní (M. sylvatica). Obratně vyplňuje proluky a maskuje uvadající listy tulipánů, narcisů, okrasných česneků či srdcovek, kterým dělá skvostné garde celé jarní období.

Jak ke jménu přišly

Poeticky znějí lidová jména žabí očko, nebeklíček, okotěšinka, vzpomínáček. Tvar korunních lístků, připomínající myší ouška, dal rodu latinský název Myosotis, což je složenina řeckých slov myós (myš) a otis (ucho).

A odkud se vzalo slovo pomněnka, známé od 19. století? Český přírodovědec a buditel Jan Svatopluk Presl tuto drobnou květinu systematicky pojmenoval v rámci své obrody českého botanického názvosloví.

Věrnost na celý život

Velkou chutí k rozmnožování si pomněnky vyrovnávají handicap krátkověkosti. Stačí vysadit jednu dvě rostliny, v dalším roce se jejich počet znásobí, a tak to půjde pořád dokola. Chtějí s vámi zkrátka zůstat na doživotí. Krotit je lze snadno vyškubnutím. Semenáčky můžete darovat. Ten, komu pomněnku věnujete, na vás nikdy nezapomene.

Foto: Adéla Mclintock, Novinky

Pomněnky si vás získají na celý život, stačí pár rostlin a budou se každý rok vracet.

(Ne)strojené půvaby

Rozhodnutí, zdali pomněnkami obkreslit přísné linky chodníčku nebo podpořit anarchii, která díky nim zavládne v záhonu či v trávníku, je jen na vás. Ať už vyznáváte styl moderní, venkovský, či romantický, neprohloupíte, když mezi sestřenky brutnáku včleníte tulipány, růžovou srdcovku s mandloní a purpurovou dlužichou nebo svítivě žlutozelené pryšce.

Foto: Adéla Mclintock, Novinky

Pomněnky přirozeně zapadnou do moderních i romantických zahrad.

Výběr článků

Načítám