Co v říjnu zasít? Zeleninu, která se probudí až příští rok na jaře

Říjnový výsev má trochu jiná pravidla než jarní setí. Nejde o to, aby semena co nejrychleji vyklíčila. Naopak. Ideální je, když zůstanou v půdě v klidu a přečkají zimu bez toho, aby mladé rostlinky stihly vyrůst natolik, že je poškodí první silnější mráz.

Před zimou se proto vysévají především druhy, jejichž semena nebo mladé rostliny dobře snášejí nízké teploty. Typickými kandidáty jsou mrkev, petržel, pastinák, černý kořen, špenát, kopr nebo některé druhy salátů.

Vhodné jsou také cibule a ozimé odrůdy některých druhů zeleniny. Důležité je vystihnout správný okamžik. Pokud je půda ještě teplá a vlhká, semena mohou začít klíčit. To je riziko říjnového výsevu. Mnohem lepší je počkat na období, kdy se teploty stabilně pohybují nízko a půda už se výrazně neprohřívá. Semínko si pak jednoduše počká na jaro.

Jedním z nejzajímavějších kandidátů podzimního výsevu je mrkev. Výhodou je potom nejen časnější sklizeň, ale také skutečnost, že na jaře nemusíte čekat, až se půda ohřeje a dostatečně vyschne. Jakmile podmínky dovolí růst, semena mají náskok. Mrkev navíc na rozdíl od některých choulostivějších plodin nízké teploty zvládá poměrně dobře.

Podobně můžete před zimou vysít kořenovou petržel i některé odrůdy pastináku. Právě petržel totiž bývá na jaře trochu tvrdohlavým soupeřem. Klíčí pomalu a první zelené lístky se někdy objeví až po několika týdnech. Podzimní výsev jí proto může významně pomoci.

Velmi dobře se pro říjnové setí hodí také špenát. Jeho semínka stojí za to zapracovat do půdy během podzimu tak, aby vytvořily menší rostliny, které přezimují. Pokud to ale provedete později, nevadí. Jakmile zjara přijde oteplení, špenát začne růst mezi prvními, a to je přesně okamžik, kdy se jeho čerstvé listy v kuchyni hodí nejvíc. Zahrada časně zjara ještě nenabízí mnoho čerstvé zeleniny a špenát může být připravený ke sklizni poměrně brzy.

Do země mohou putovat také některé odrůdy zimních salátů. Ty se vysévají nebo vysazují tak, aby před zimou vytvořily menší, odolné rostliny. V mírnějších podmínkách mohou přečkat zimu přímo na záhonu a na jaře rychle pokračovat v růstu. U salátů je ale důležité vybírat správné odrůdy určené k přezimování. Běžný letní salát českou zimu nezvládne. Na trhu jsou semena ozimých odrůd hlávkových, ledových i římských salátů.

Říjen je také vhodný pro výsadbu ozimé cibule a česneku, i když u česneku záleží na odrůdě a místních podmínkách a jeho hlavní termín výsadby většinou přichází až později na podzim.

U ozimé cibule je cílem, aby rostliny před zimou zakořenily, ale nevytvořily příliš velkou nadzemní část. Taková cibule potom na jaře startuje z první řady. Jakmile půda rozmrzne a teploty začnou stoupat, pokračuje v růstu. Výsledek? Ke sklizni bude připravená výrazně dříve než v případě jarního výsevu.

Podzimní setí má jednu zásadní podmínku: musíte pro ně dobře připravit půdu. Záhon by měl být odplevelený, kyprý a bez velkých hrudek. Přemokřená místa nejsou ideální, protože voda může během zimy půdu rozbahnit a semena nebo mladé rostliny poškodit.

Semena se obvykle vysévají o něco hlouběji než při jarním výsevu. Přes zimu totiž působí déšť, sníh, mráz a opakované zamrzání a rozmrzání půdy. Zároveň ale není vhodné semena zasypat příliš silnou vrstvou zeminy. Jemná semínka potřebují při jarním klíčení dostatek energie, aby se dostala na povrch.

Po výsevu není potřeba záhon okamžitě přikrývat silnou vrstvou mulče. Ta by mohla zadržovat příliš mnoho vlhkosti nebo na jaře zpomalit prohřívání půdy. Lehké zakrytí netkanou textilií přijde vhod především při očekávaných silných mrazech nebo na místech vystavených nepřízni počasí.