Se sklizní zelených rajčat už příliš neotálejte, první mrazíky je mohou poškodit

Jakmile meteorologové začnou hlásit první přízemní mrazíky, není na co čekat. Rajčata je lepší sklidit dříve, i krátký čas strávený při teplotách pod bodem mrazu je může nenávratně poškodit. Zmrzlé plody rychle měknou a většinou už nemají šanci dozrát.

Pokud nehrozí mráz a dny zůstávají relativně teplé, mohou rajčata na rostlině ještě dozrát. Na podzim ale tento proces už postupuje mnohem pomaleji. Kratší den, méně slunce a chladnější noci ho významně zpomalují, proto je někdy praktičtější úrodu sklidit, i když mrazíky přímo ještě nehrozí, a nechat ji dojít doma.

Dobrou zprávou je, že plod může pokračovat v dozrávání i po sklizni, pokud už dosáhl určitého stupně vývoje. Takové rajče bývá plně narostlé, pevné a má hladkou, zdravou slupku.

Pozor však na drobné plody, které se teprve začaly vytvářet. Ty už doma často nedozrají do chutného červeného rajčete. Při třídění proto vybírejte především velké, zdravé a nepoškozené plody.

Rajčata s prasklinami nebo otlaky raději oddělte. Pokud některá jeví stopy začínající hniloby, vyhoďte je.

Rajče při dozrávání mění barvu, strukturu i chuť. Zelené barvivo chlorofyl se postupně rozkládá, vznikají typické červené pigmenty a mění se také poměr cukrů a kyselin. Za celý proces přitom z velké části odpovídá rostlinný hormon etylen. Právě proto může pomoci jablko nebo banán.

Tyto dva druhy zralého ovoce uvolňují etylen a v uzavřenějším prostoru může jeho vyšší koncentrace dozrávání rajčat urychlit. Nejde ale o žádné kouzlo, které zachrání nezralý plod. Pokud rajče není ve správné fázi vývoje, ani banány s jablky z něj neudělají dokonale sladkou úrodu.

Rajčata určená k domácímu dozrávání potřebují především vhodné podmínky. Ideální je místo bez přímého slunce, kde se teplota pohybuje přibližně v rozmezí 18 a 22 °C. V chladu se proces výrazně zpomaluje, zatímco přílišné teplo zase může zhoršovat kvalitu plodů.

Jednotlivá rajčata můžete rozložit do mělké krabice nebo bedýnky. Neměla by ležet ve vysoké vrstvě ani se vzájemně silně otlačovat. Pomoci může také papírový sáček nebo zabalení do papíru, zvlášť pokud chceme využít působení etylenu, stačí plody vložit do sáčku nebo zabalit společně s banány a jablky.

Plastový sáček nepoužívejte, zadržuje vlhkost a podporuje vznik plísní.

Dozrávající rajčata ale není dobré jen uložit a na několik týdnů na ně zapomenout. Jednou za den nebo alespoň jednou za několik dní byste měli všechny plody zkontrolovat. Jakmile některé začnou měknout, plesnivět nebo se jinak kazit, okamžitě je odstraňte a vyhoďte.

Zralé kusy postupně odebírejte a spotřebovávejte. Zelená rajčata můžete také rozdělit podle stupně vyzrálosti. Ta, která už začínají získávat nažloutlý odstín, obvykle dozrají rychleji než úplně sytě zelené plody.

Ani rajčata, která už nestihnou dozrát, ale nemusí skončit na kompostu. Zelené plody lze využít například do chutney. Výborně se kombinují s cibulí, jablky, octem, cukrem a kořením. Výsledkem je sladkokyselá pikantní směs, která se hodí k sýrům, masu i pečivu.

Zelená rajčata mohou dobře posloužit také při přípravě nakládané zeleniny nebo různých zeleninových směsí. Zajímavou možností je jejich tepelná úprava, například smažení či pečení. Chuťově se chovají jinak než zralá rajčata, jsou pevnější a výrazně kyselejší.

U úplně zelených rajčat byste ale měli být opatrnější. Obsahují totiž více tomatinu, přirozeného glykoalkaloidu, jehož množství během dozrávání klesá. Běžná konzumace tepelně upravených zelených rajčat v rozumném množství nepředstavuje pro zdravého člověka obvykle problém, ale rozhodně není vhodné jíst syrové nezralé plody ve větším množství. Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro rajčata, která byla speciálně vyšlechtěna tak, aby i po dozrání zelená zůstala.

Nejlepší je proto využívat především rajčata, která už jsou dobře vyvinutá, a zelené plody přednostně tepelně zpracovat nebo naložit. Sezona tak nemusí skončit ve chvíli, kdy rostliny přestanou rodit červené plody.