Článek
Právě tento dialog krajiny se stal hlavním tématem návrhu. Stavba, jíž navrhl architekt Carlos Eduardo Cruz Ay ze studia Farmatelier, se jím inspirovala: zvýrazňuje horizont, pracuje se světlem, nabízí výhledy a nechává vyniknout proměnlivost přírody – od ostrého denního slunce po jeho pomalé, téměř meditativní západy nad mořem.
Strategická poloha na otevřeném místě umožnila orientovat všechny hlavní prostory směrem k oceánu. Každá místnost tak komunikuje s krajinou, ať už skrze výhledy, světlo nebo proudění vzduchu. Téma domu se rozvíjí vertikálně a vrcholí střešní terasou, z níž bude úžasný rozhled do všech stran.
Hlína, beton a dřevo
Základním konstrukčním prvkem budou zdi z dusané hlíny, jejichž masivní charakter odkazuje na okolní duny a zároveň přinese vysokou tepelnou stabilitu. V horkém a suchém klimatu nejde o estetickou volbu, ale o funkční nutnost. Hlína zde pracuje – chladí, akumuluje, zklidňuje.
Doplní ji pohledový beton a dřevěné prvky, které jsou doslova jejím protipólem. Tam, kde beton na pohled ochlazuje, tam dřevo vnáší hřejivou útulnost. Výsledkem bude vyvážený dialog mezi robustností a jemností, doplněný technickou přesností a řemeslným umem.
Přesná struktura, klidný výraz
Celková užitná plocha domu činí zhruba 83 m², ale díky jasné strukturální modulaci působí prostor velkoryse a přehledně. Konstrukční mřížka organizuje nejen nosný systém, ale i světlo, soukromí a pohyb v domě. Zástěny, dutiny a orientace jednotlivých prvků regulují průhledy a intimitu bez nutnosti těžkých předělů.
Barevná paleta vychází přímo z poloostrova Baja California Sur, na kterém letovisko Cabo San Lucas leží. Teplé, zemitě tlumené tóny odrážejí vyprahlou půdu, intenzivní světlo i syrovou krásu pobřežní pouště. Nic nepůsobí nadbytečně – spíš naopak. Dům v návrhu budí dojem, jako by tu stál odjakživa a krajina ho jen pomalu obrušovala.
Útočiště, ne status
Budoucí vila není architektonickým dílem, jež má primárně za cíl na sebe strhnout pozornost veřejnosti. Má být útočištěm, kde se bydlení mění ve smyslový zážitek, a které nesoutěží s přírodou, ale tiše s ní spolupracuje. Projekt ukazuje, že skutečný luxus dnes nespočívá v okázalosti, ale v autenticitě, materiálové poctivosti a hlubokém respektu k místu.
