Článek
Zajímavostí stavby je už jenom její vznik. Designéři nejprve pořídili 3D sken skaliska a jeho okolí na blíže nespecifikovaném místě na hřebenech Alp. Poté teprve začali navrhovat podobu samotného přístřešku. Ten vychází z tvarů okolních vrcholů a skal, a zároveň mezi ně zcela přirozeně zapadá. Výchozím materiálem budou CLT panely a kov.
Hezkým rysem je pak jedna celá prosklená stěna, díky níž budou mít odpočívající turisté a horolezci nádherný výhled. Zbývající stěny mají být v nenápadných odstínech, na rozdíl od jiných horských přístřešků, které jsou nezřídka natřené jasnými sytými barvami, aby byly pro poutníky dobře patrné už z dálky.
Aby však útulna plnila svou hlavní funkci, tedy poskytla zázemí ve chvílích nepohody a byla snadno k nalezení, bude v době snížené viditelnosti, jako je mlha, bouře atd., osvětlena jasným červeným světlem.
„Přístřešky dnes bohužel často vypadají jako vzducholodě, které přistály v naší krásné alpské krajině. Zde jsme zvolili opačný přístup: konstrukci, která co nejvíce splývá s okolím,“ říká Carlo Ratti, jenž je zároveň profesorem na Massachusettském Technologickém Institutu a Milánské Polytechnické Univerzitě. „Velký italský architekt 20. století Gio Ponti kdysi řekl, že architektura je ‚jako krystal‘. V tomto návrhu jsme to vzali doslova a pomocí digitální technologie jsme navrhli přístřešek, jenž jako by byl součástí přírodních skalních útvarů, které utvářejí Alpy,“ dodává.
Nejen tvarem je však objekt zajímavý. Autoři jej totiž navrhli jako zcela soběstačný. Sám si bude získávat elektrickou energii prostřednictvím solárních panelů o celkovém výkonu 5KW, a dokonce i vodu cestou kondenzace vzdušné vlhkosti. Předpokladem je nasbírání několika litrů pitné vody denně.
Objekt, jenž designéři vytvořili ve spolupráci s milánským veletrhem designu a nábytku Salone di Mobile, bude nejprve sloužit jako jeden z pavilonů v ulicích Milána během nadcházejících zimních olympijských her.
Po jejich skončení jej pak pomocí helikoptéry přenesou už na konečné místo určení v horách. Autoři projektu předpokládají, že stavba vydrží v horách sloužit po několik generací.
