Hlavní obsah

Světový den lidských sídel: Města mohou pomoci se snížením emisí uhlíku

4. 10. 2021, 12:23

V letošním roce je to po 35., co si celý svět připomíná Den lidských sídel. Jeho smyslem je zlepšování podmínek pro život lidí na celé planetě. Letos je hlavním tématem dne urychlení a podpora městských aktivit směřujících ke světu bez uhlíkové stopy.

Foto: Stefano Boeri Architetti

Města mají po celosvětové pandemii Covid-19 příležitost změnit svou agendu a zařadit kroky vedoucí k nulovým emisím uhlíku mezi své priority. Příkladem může být projekt Lesního města v čínském Liou-čou.

Článek

Světový den lidských sídel si země po celém světě připomínají od roku 1986. Světová organizace UNESCO jej na každé první říjnové pondělí přiřkla v roce 1985. Letošním tématem je urychlení snahy o svět s nulovými emisemi uhlíku, k čemuž mohou přispět zásadní měrou právě lidská sídliště, tedy města.

„Klimatická krize je všeobecně uznávaná jako hrozba čísla jedna, které dnešní svět čelí. A jsou to města, která jsou zodpovědná za velkou část změn klimatu, jež vedou k ničivým záplavám, suchu a silným bouřím. Ve skutečnosti jsou to města, kdo produkuje okolo 70 procent hlavních skleníkových plynů,” říká ve svém projevu u příležitosti Světového dne lidských sídel Maimunah Mohd Sharifová, výkonná ředitelka Programu OSN pro lidská sídla UN-HABITAT.

Bez rychlých a rázných opatření podle ní hrozí riziko, že neustále se rozšiřující města budou dále podporovat růst globální teploty vzduchu, a tím také vysvětluje, proč za letošní téma byla zvolena právě nutnost urychlení aktivit měst vedoucích k vytvoření světa bez uhlíkových stop.

Foto: UN-HABITAT

Maimunah Mohd Sharifová, výkonná ředitelka Programu OSN pro lidská sídla UN-HABITAT

Foto: MAD Architects

Nové nádraží v centru čínského Ťia-sing se stane zelenou oázou uprostřed města. I tak mohou vypadat kroky radnic k větší udržitelnosti.

Zotavení z pandemie Covid-19 je příležitostí pro města po celém světě, aby právě opatření týkající se zlepšování klimatu zařadila mezi priority své agendy. Je to šance změnit způsob, jakým vyrábíme energii, stavíme budovy, topíme, chladíme a osvětlujeme kanceláře a domy a cestujeme z domova do práce, domnívá se výkonná ředitelka UN-HABITAT.

Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla

Tipy a trendy

„Potřebujeme čistou energii, účinně využívající zdroje, abychom nahradili fosilní paliva. A potřebujeme dobře naplánovaná a dobře spravovaná kompaktní města, která umožňují bezmotorovou dopravu, aby se snížila spotřeba energie z chlazení a vytápění, aby se přírodní a zastavěné prostředí propojilo ve větší harmonii,” říká Sharifová a uzavírá v optimistickém přesvědčení:

„Města jsou inkubátory inovací a nových technologií. Tuto sílu musíme využít pro lepší řešení změny klimatu.”

Foto: Stáňa Seďová, Právo

Chloubou zrekonstruované Jindřišské 16 v Praze je vertikální zahrada s více než 5000 živých rostlin.

Foto: Vincent Callebaut

Dům s názvem Botanic center v Bruselu má dle návrhu architekta a vizionáře Vincenta Callebauta obrůst vertikálně orientovaná zahrada tvořená výhradně endemitními rostlinnými druhy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků