Střídmá a funkční. Praha má novou knihovnu pro 21. století

Bývalá škola z 50. let, ve které knihovna Prahy 6 původně sídlila, se postupem času stala pro příspěvkovou organizaci technicky i prostorově nevyhovující. První návrhy na novou stavbu, která vyrostla místo ní, vypracoval Atelier Zavadil, poté bylo k projektu přizváno studio Monom.

Výsledkem je moderní, světlá budova se střídmou, avšak funkční architekturou. Má čtvercový půdorys o rozměrech 21 × 21 metrů a jedním z nejzajímavějších prvků jsou zde okenní otvory zasazené ve složité kompozici.

„Pokoušeli jsme se udělat nadčasovou knihovnu, která s přibývajícími léty neztratí svoje kouzlo. A také knihovnu, která je takzvaně future-proof. To znamená, že se dokáže přizpůsobit i novým trendům v knihovnictví, které v současnosti nedokážeme předvídat,“ řekl Novinkám architekt Igor Hobza z Monomu.

„Když máme pobočku, která má 120 metrů čtverečních a je to bývalý obchod se smíšeným zbožím, člověk se tam úplně nerozmáchne. Tady jsme měli možnost do betonu, skla a oceli vtělit to, co vnímáme jako knihovnu pro 21. století. A je to svým způsobem i manifest toho, jak vidíme budoucnost knihoven,“ doplnil ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.

Nová knihovna proto zdaleka nenabízí jenom výběr ze stovek a tisíců svazků. Láká moderním prostředím pro čtení uvnitř knihovny a zároveň v přilehlé zahradě. Dají se zde dokonce půjčit domů i zarámované obrazy. Je také komunitním místem pro setkávání lidí z Prahy 6 a zázemím pro pořádání kulturních, vzdělávacích a zájmových akcí.

Prostor pro čtenáře zabírá první dvě patra a je propojený vnitřním atriem. Obě patra spojuje točité schodiště, které je zároveň nejvýraznějším prvkem interiéru. Betonové stropy nesou přiznané trubky a rozvody, celý interiér ovládá minimalistický, až syrový přístup v barvách bílé, šedé a černé.

„Rozdělení prostoru je vlastně jednoduché. V přízemí se nachází loungové sezení a také dětské oddělení. Nahoře je pak klidnější část pro dospělé. Plus je tam velký studijní stůl, na kterém je možné hrát třeba hry,“ popsal Hobza vnitřní koncepci.

„V horních patrech máme klubovny, kde se můžou pořádat i různé workshopy,“ prozradila dále vedoucí zdejší pobočky Hana Livorová.

Součástí jsou také kuchyňky, kde si čtenáři mohou uvařit kávu nebo kde maminky mohou ohřát dětem svačinu. Knihovna se tak snaží návštěvníkům co nejvíce zpříjemnit pobyt ve společnosti knih.

Společensky se bude využívat i suterén knihovny. „Nachází se tam sál pro šedesát lidí. Je vybavený špičkovou technikou a skládací tribunou, je to v podstatě variabilní sál,“ přiblížil architekt Hobza prostor pro představení, přednášky, besedy a také kinosál.

Samotná stavba zabrala zhruba rok, přípravy na ni však trvaly přes deset let. Celkové náklady na knihovnu se vyšplhaly na částku 226 milionů korun a z části byly financovány z Národního plánu obnovy.

„V současné době jsou na veřejnou stavbu kladeny vysoké normativní požadavky, skloubit s nimi celou budovu bylo v projektu určitě nejnáročnější. Knihovna je plná knížek, které můžou hořet, takže třeba požární ochrana je velice důležitou součástí celého návrhu,“ objasnil architekt na závěr.