Stavba s názvem Holečkova 26 má k obyčejné nudné bytovce na míle daleko

Ve svažitém území, kde se nachází tato stavba, se už od středověku za vlády Lucemburků rozkládaly vinice, sady, pole a zahrady. Od 16. století tu byly zakládány samostatně stojící letohrádky a usedlosti. Jednu z nich nahradila koncem 19. století od ulice odsazená a na zemním valu stojící budova knihtiskařské dílny, která však po řadě rekonstrukcí ztratila historickou a architektonickou hodnotu. Investor se proto rozhodl nahradit ji ve stejné poloze novostavbou.

Expresivní pětipatrová rezidenční část stavby tak stojí jako solitér v poloze bývalé tiskařské dílny a respektuje proporce novější okolní zástavby.

Proluka v uliční frontě ulice Holečkova je jen částečně vyplněná proskleným, dvoupatrovým soklem s komerčním využitím. Sokl sahá do výše původního zemního valu, navýšeného o protihlukovou stěnu.

Dynamiku netradičního elipsového tvaru stavby umocňuje vějířovité ustoupení teras na východní straně a podtrhuje ho systém svislých lamel. Ten dává vyniknout měnícím se sklonům fasády. Obíhající balkony pak slouží zároveň jako stínění.

V nižších podlažích jsou rozměrově menší byty s přilehlými zahrádkami, nahoře se nacházejí byty rozlehlejší. Velkoplošné byty v pátém nadzemním podlaží pokračují střešní nástavbou s přístupem na střešní zahrady s obytným prostorem, vlastní saunou a panoramatickým výhledem.

Původní terasovitá zahrada včetně vzrostlých stromů zůstala co nejvíc zachována a je přístupna všem obyvatelům domu i z celoročně využitelných prostor wellness s bazénem, barem a saunou.

Porota soutěže Česká cena za architekturu vyzdvihla fakt, že polyfunkční objekt Holečkova 26 je zdařilou ukázkou ambiciózní solitérní stavby. Samotné byty jsou podle ní všesměrně orientovány a využívají odstup od sousedních objektů k dokonalému proslunění a prosvětlení. Architektura domu je charakteristická nápaditým použitím subtilních ocelových konstrukcí.

Budova patří mezi díla přihlášená do soutěže Česká cena za architekturu.