S rekonstrukcí koupelny se nakonec svezla i kuchyň s chodbou

„Baví nás interakce s klienty, nacházení nových prostorových řešení, ale hlavně jejich přeměna ve smysluplné a funkční prostory, které neobsahují imitace, ale pravé materiály,“ poznamenávají úvodem architektky Barbora Kudelová a Kristýna Sirová ze studia HRA (Holky rády architekturu).

Zadáním pro tento projekt bylo spojení „luxusní koupelna s volně stojící vanou“. Architektky si tak položily otázku: Co v dnešní době znamená luxusní koupelna? Zlato, mramor, lesk? Hmm. Spíše ne. Dle jejich názoru a zkušeností to jsou právě materiály a detaily při jejich použití. To, jak na sebe prvky navazují, linky se napojují, věci do sebe zapadají.

V nově vytvořené koupelně proto všechno tvoří harmonii. Prostor definuje velké kastlové okno, díky němuž je krásně prosvětlená. Myšlenku koupelny autorky návrhu opřely o čistotu v podobě stěrky na zdech a na podlaze, aby ji vzápětí rozbily čtvercovým, tmavě zeleným obkladem deset na deset centimetrů. Do jeho vyšší části pak spolu s tenkou kovovou policí osadily zrcadlo táhnoucí se přes celou stěnu, takže koupelnu hezky opticky rozšiřuje. Detaily vypínačů, tmavě zeleného topení a chromových doplňků doplňují místnost, která je v takovéto podobě v očích architektek „luxusní“.

Po vybourání části koupelny majitelé ovšem zjistili, že je v bytě potřeba udělat ještě další úpravy. Znamenalo to zejména vyřešit velmi malou kuchyň a vyspravit hlavní chodbu a vstup, které se staly staveništěm. Na velké zásahy ve stylu probourání kuchyně a její propojení s obývacím pokojem nebyl prostor a klient si tento zásah nepřál, proto se pracovalo s původními místnostmi. Architektky použily kuchyň k zajímavému experimentu. Rozdělily ji na dvě části definované dvěma různými typy podlahy.

Dlažba se tak stala jednou z hlavních zajímavostí místnosti a jasně určila, kde je varná zóna, zatímco prostor pro jídelní stůl je vyznačen parketami. Celá kuchyň je organizovaná velmi symetricky, její osa probíhá oknem. Přesně v této ose pak visí velký červený lustr a pod ním je umístěn oválný stůl s židlemi. Zbytek prostoru tvoří černá kuchyň s posuvnými dvířky. Dvířka dodávají místnosti dynamiku. Něco je vidět, něco ne a každý den je to trošku jinak.

Základním úkolem pro novou podobu chodby bylo sjednocení výšek šesti dveří, neboť každé byly jinak vysoké. Architektky tak nechaly repasovat staré dveře do pokojů, jejichž výšku zachovaly. Vstup do nové kuchyně a do koupelny tvoří vysoké bezzárubňové dýhované dveře s nadsvětlíkem. Chytrým a zároveň velmi estetickým nápadem je umístění skříně hned za vstup. Je v ní totiž uschován kotel.

Jeho původní stanoviště bylo v koupelně, kde však zabíral příliš cenného místa. Hezkým detailem v koupelně je pak zeleně natřená trubka vedoucí od kotle, která je tak jedinou jeho připomínkou, která už nešla z technických důvodů schovat, a tak se stala přiznaným prvkem.