Článek
Dispozice bytu, dostatek úložných prostor, standard materiálů a vybavení, tím vším se zabýváme tak nějak samozřejmě. Ale na to zásadní - aby naše bydlení bylo zdravé a neškodilo nám - se zapomíná. Přitom jde o častý problém.
Nízká kvalita vnitřního prostředí budov se objevuje především v rekonstruovaných budovách, které jsou nově zatepleny a kde došlo k výměně starých oken za nová. Starší domy totiž větraly přirozeně netěsnostmi a uzavřením vnější obálky došlo k zamezení přísunu vzduchu infiltrací.
Problém se ale nevyhýbá ani novostavbám. „Ze stavebního hlediska bývají kvalitní. Používají se okna s dvoj- či trojskly a skvělým těsněním, na zdech přibyly mraky izolací. Jenže tím se paradoxně vytvářejí dokonale zakonzervované budovy bez výměny vzduchu, které nás dusí,“ popisuje Martin Svoboda, výkonný ředitel JRD. A to doslova.
Rizika škodlivin
Vzduchotěsná budova bez přirozeného větrání totiž přináší riziko hromadění škodlivin, jako je zejména CO2 a vlhkost, ale i dalších těkavých látek.
Problém s vlhkostí zpravidla nastává ve chvíli, kdy relativní vlhkost vzduchu přesáhne hranici 60 %.
Pět pravidel správného větrání v zimním období
„Při vyšší vlhkosti hrozí tvorba plísní, které nejsou pro zdraví obyvatel žádným přínosem,“ vysvětluje Martin Preclík z firmy Korado. Průměrná čtyřčlenná rodina přitom dokáže během jednoho dne vyprodukovat okolo 12 l vody ve formě vodní páry.
Druhou zásadní škodlivinou je koncentrace oxidu uhličitého, tj. CO2. Jeho zvýšené množství způsobuje snížení koncentrace, ospalost a únavu. Objevit se podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu mohou i přechodné potíže, jako je bolest hlavy, dráždění či pálení očí, i víceméně přetrvávající problémy, které mohou vyústit v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest.
Otevřeným oknem se moc nevětrá
Proto u novostaveb i rekonstruovaných domů a bytů přichází otázka, jakým způsobem bude zajištěn přívod čerstvého vzduchu.
Větráním okny toho ovšem mnoho nezmůžeme. „Hygienická norma vyžaduje přísun čerstvého vzduchu minimálně 25 m3 na osobu a hodinu,“ říká Martin Svoboda. To znamená, že by bylo byt potřeba pořádně provětrat alespoň jedenkrát za hodinu, maximálně dvě. Přes den by to ještě šlo zajistit. V noci si ale asi budík nikdo natahovat nebude.
Nadměrná vlhkost v domě i bytě ohrožuje naše zdraví
Účinné větrání tak v podstatě nejsme schopni zajistit. Navíc větrání okny způsobuje průvan, zvyšuje náklady na vytápění nebo v létě na klimatizaci. Kromě toho do místností vnikají pyly, prach, hluk a chemické výpary.
Nejúčinnější je rekuperace
Nejvhodnějším a stále častěji používaným řešením je nucené rovnotlaké větrání, nejčastěji se jako zařízení pro výměnu vzduchu instalují centrální rekuperační jednotky.
Funguje to docela jednoduše. „Systém řízeného větrání odvádí vydýchaný vzduch z bytu, teplo z něj předává tomu čerstvému zvenku, který přivádí dovnitř,“ popisuje Oldřich Janeba z aliance Šance pro budovy. Zjednodušeně se dá říct, že rekuperační jednotka je vlastně krabice se vzájemně propojenými trubicemi, které mají tenké stěny a těmi se předává teplo.
„Účinnost rekuperace je běžně 90 %. Pokud mám tedy v bytě 22 °C a venku je minus 8 °C, pak se mi do místnosti dostane čerstvý vzduch předehřátý na 19 °C,“ doplňuje Oldřich Janeba.
Suchý vzduch v bytě vyřeší zvlhčovače
Instalace rekuperační jednotky je ale relativně náročná. Vyžaduje rozvody vzduchu, které je potřeba někam zabudovat. U novostavby to problém není, v případě rekonstrukce už to může být složitější, ale řešitelné to je.
Nejjednodušší je přidat podhledy, nebo se zvolí pohledové trubky a přiznají se v rozích místnosti, stejně jako jsou vidět třeba radiátory.
Pak stačí jen vybourat prostupy stěnami, větrací a rekuperační jednotku o velikosti staré televize lze schovat třeba do komory.
Větrací jednotka pro každou místnost
Jednodušší a levnější variantou je pořízení lokálních větracích jednotek, které mohou být doplněny o rekuperaci. Tyto jednotky, jak napovídá název, jsou určeny pouze pro jednu místnost, ve které zajišťují řízenou výměnu vzduchu. Díky tomu mají menší rozměry a jejich montáž spočívá ve vyvrtání jednoho otvoru do obvodové stěny. Vhodné jsou zejména pro rekonstrukce, ale bývají používány i pro novostavby.
Princip fungování je obdobný jako u centrální rekuperační jednotky. „I ty lokální zaručují provětrání celého prostoru, filtraci přiváděného vzduchu, nízkou hladinu hluku a snížení nákladů na vytápění,“ uzavírá Martin Preclík.
