Ornitologové pátrají po plochách, do kterých narážejí ptáci. Zapojit se může každý

Prosklené pláště výškových budov vyhlížejí elegantně a moderně. Zastávky MHD s celoskleněnými stěnami působí zase velmi odlehčeně a subtilně. Velkoformátová okna přivádějí do interiéru budov spoustu denního světla. Zkrátka, využití velkých skleněných a zrcadlících ploch je pro lidské obyvatele měst zajímavé a výhodné. Bohužel ale pro ptáky často znamenají smrt.

„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším příčinám, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické (ČSO) zabývá ochranou ptáků ve městech.

Pro ptáky jsou nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. „Průhledné sklo nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že zrcadlí buď oblohu nebo okolní zeleň. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu,“ vysvětluje Viktora.

Nejčastějšími oběťmi skleněných ploch jsou malí pěvci, jako například červenka nebo sýkora, ale bývají to i větší draví ptáci, jako je poštolka či krahujec. Podle odborníků takto zahyne jen v Česku milion ptáků ročně a jedna až dvě miliardy po celém světě.

Aby zjistili, kde všude se ptáci zabíjejí a zraňují o sklo, vyhlásili ornitologové na týden od 3. do 9. října akci s příznačným názvem Týden skleněného zabijáka. Stejná akce, pod názvem Global Bird Rescue, proběhne v příštím týdnu také po celém světě.

„Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která v Česku Týden skleněného zabijáka koordinuje.

Kdo má zájem, může se ornitologům ozývat se svými nálezy i v budoucnu. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel,“ říká Viktora.

Od týdenního pátrání po nebezpečných plochách si ornitologové slibují, že takto získají důležitá data. O ně se pak mohou opřít při jednáních s majiteli příslušných objektů o možných úpravách či změnách vzhledu těchto ploch.

Mnoho lidí se domnívá, že k zabezpečení prosklených ploch stačí vylepit sem tam siluetu letícího dravce. To je ovšem omyl. Ptáci se možná vyhnou jí, ale do skla stejně narazí.

„Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ uzavírá Viktora.