Hlavní obsah

Nově přepracovaný interiér soukromé vily nabízí život mezi uměním

Zajímavý úkol připadl tureckému architektonickému studiu Designist. Rodina sběratelů umění je požádala o přepracování interiéru své vily v renomované čtvrti Ulus. Architekti jí vytvořili důstojné prostředí, v němž je možné plnohodnotně žít a zároveň se těšit hezkými předměty. Základem práce bylo zařízení obýváku coby společenského salonu.

Foto: Designist

Hlavní prostor obývacího pokoje rozšiřují boční kapsy.

Článek

Host po vstupu do vily postavené v roce 2019 vystoupá zhruba polovinu výšky patra a vstoupí do rozlehlého obývacího pokoje. Ten je středobodem tohoto umělecky, ale přesto velmi střídmě zařízeného domova.

Jakmile člověk vejde, jako první jeho pozornost zaujme prosklená stěna odhalující výhled na průliv Bospor. Vlastní salon má přehledný, symetrický půdorys, dvojice sloupů jeho prostor rozděluje na tři hlavní části. Jejich zapracování do interiéru bylo obzvláště důležité.

Na jedné straně měly působit jako zřetelný rozdělující prvek, na straně druhé bylo žádoucí, aby působily co nejvíce subtilně. A především, jejich vzhled měl být dostatečně zajímavý, aby do uměleckého interiéru zapadly.

Dům v metropoli nabízí mladému muži venkovskou atmosféru a nádherný výhled

Tipy a trendy

Architekti je proto „oblékli” do speciálně navržených kovových plášťů, které jim na zakázku přichystala společnosti De Castelli. Jejich barva přechází od antracitové k modré.

Přidáním nepřímého osvětlení implementovaného do stropu autoři dosáhli kýženého cíle. Člověk má až touhu se sloupů dotýkat, jak jej zaujmou.

Ikonický designový nábytek

Architekti pro zařízení salonu volili designový nábytek z 20. a 50. let minulého století, který je dodnes velmi ceněný. Jeho jednotlivé kusy, často pojaté jako solitéry v prostoru, tak rozmístili po místnosti způsobem, jako kdyby byly vystavené v galerii. Zároveň však stále nabízejí možnost plnohodnotného využívání ke svému původnímu účelu.

Foto: Designist

Na výběru nábytku pro svůj domov se majitelé podíleli s velikým nadšením. Mohli tak tímto způsobem rozhojnit své umělecké sbírky. Například o ikonický konferenční stolek Noguchi.

Na výběru nábytku se majitelé s nadšením podíleli. „Je tu například ikonický a velmi slavný konferenční stolek Noguchi od Isamua Noguchiho od Vitry. Nebo elegantní lampa Totem od Serge Mouilleho, která stojí jako socha na jedné straně prostoru. Na opačné straně salonu stojí zástěna s názvem Brick od Eileen Grayové, jejíž elegantní forma fascinuje diváka dodnes,” rozplývají se architekti.

Interiér jako pozadí pro umění

Jedním z první důležitých úkolů rekonstrukce domu bylo vyspravení, přeleštění, a hlavně přelakování stávajících tmavočervených mahagonových podlah do tmavě hnědé barvy. Ta sjednotila prostor a umožnila vyniknout uměleckým dílům.

Všechny stěny v salonu nechali autoři pokrýt tapetami v dezénu semiše, což vytváří přesně ono žádané pozadí pro velkoformátové obrazy, které rodina vlastní. Živá barva uměleckých děl je díky tomu tím, co dodává prostoru potřebnou dynamiku.

Běžný byt architekti proměnili v domov i ateliér pro fotografa

Tipy a trendy

Kapsy zpestřující interiér

Na protilehlých koncích salonu jsou vytvořeny dvě „kapsy”, které jednoduchý kvádrový tvar salonu ozvláštňují a v neposlední řadě rozšiřují. V jedné je umístěn krb, ve druhé na míru navržený minibar.

Tam, kde je krb, byla už původně zeď obložena čedičem. Architekti jej proto nechali restaurovat, přičemž jednolitost šedavého povrchu na pravé straně rozbili minimalistickými poličkami umožňujícími vystavení sbírky knih.

Na levé straně je pak ozvláštněním již zmiňovaná Mouilleho lampa. Zajímavostí je tmavé zrcadlové obložení stropu, který opticky zvětšuje „kapsu” a zároveň odráží magnolii, která roste venku pod okny.

Foto: Designist

Druhá z kapes slouží jako minibar, který je během všedních dní schovaný za posuvnými dveřmi s povrchem z trubkového skla.

Minibar na protilehlé straně je určený pro přípravu koktejlů během večírků pořádaných majiteli vily. Minibar je navržen tak, aby byl během běžných dní uschován za posuvnými panelovými dveřmi z tónovaného trubkového skla.

Díky rekonstrukci svého domova, jenž se rozkládá na ploše 240 m², a především pak proměnou obývacího pokoje, získala rodina to, oč velmi usilovala. Důstojný prostor pro vystavení svých sbírek výtvarného i užitého umění a tím i příjemné prostředí pro chvíle trávené společně se svými přáteli.

Anketa

Chtěli byste žít v bytě zařízeném trochu jako galerie?
Ano, moc, po tom moc toužím.
33,6 %
Tak zařízený domov máme.
10,6 %
Docela asi ano...
11,8 %
Nevím, to si nedokážu představit.
4,3 %
Spíš asi ne.
25,7 %
Jenom to ne!!!
14 %
Celkem hlasovalo 697 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám