Článek
Koncept tradičního bydlení, na který jsme byli zvyklí po staletí a který spočíval v jedné „kostce pro celou rodinu“ se začíná podle argentinského architekta pomalu bortit. A proto se rozhodl vytvořit koncept nový, který životnímu stylu moderních rodin bude odpovídat lépe.
V praxi to znamenalo opustit zažitou představu jedné budovy, kde má každý více či méně přesně vyhrazený jeden konkrétní prostor a pak je někde dán nějaký jiný prostor, jenž je vyhrazený pro společné setkávání. Architekt je ve svém projektu nahradil pěticí samostatných objektů, které kromě koupelny a kuchyně, jejichž funkce z pochopitelných důvodů zůstává neměnná, lze využívat pokaždé jinak. Každý z nich může být třeba soukromou ložnicí, obývacím pokojem, místností pro hry, pracovnou a čímkoli dalším, co konkrétní rodina právě potřebuje.
Domky mezi sebou zároveň svírají malý dvorek, jenž slouží jako další z prostorů, které mohou členové využívat jako společný prostor.
Architekt domek přitom navrhl jako řešení pro stavitele s velmi omezeným rozpočtem a s nedostatkem odborněji vyškolených pracovních sil, neboť ani jednoho se mu pro potřebu realizace projektu nedostávalo.
Domky jsou proto založené na betonových pilotech, zdi jsou z omítnutých voštinových cihel, podlahy mají lité z betonu a trámové stropy s polystyrénovými panely. Celá stavba se tak obešla bez použití složitých stavebních řešení. Zastavěná plocha činí přitom pouhých 59 m2, celá parcela má pak výměru 300 m2.
Velkou radost měl architekt zejména ze čtveřice vzrostlých jasanů, které na pozemku už stály a mezi něž se mu podařilo všechny domky rozmístit tak, aby žádný ze stromů neutrpěl újmu. Zároveň, jak říká, jejich koruny nad domky vytvářejí zelený deštník, který je chrání.
Dům v borovém háji je společným dílem trojice sester a architekta
Železobetonová konstrukce domu v piniovém lese nevyčnívá, je s ním v symbióze
