Jak vytvořit z jídelny inspirativní místo

Většina z nás si přeje mít jídelnu jako součást obytného prostoru, ne jako samostatnou místnost. Přesto požadujeme jisté soukromí, a tak architekti kuchyň a jídelní kout oddělují od ostatního prostoru třeba posuvnými příčkami nebo zvýšeným pódiem.

K optickému předělení se využívá jako trik i odlišná podlahová krytina (dlažba – dřevěná podlaha), čarovat můžeme i s barevným kontrastem.

K velkému stolu se usadí více osob najednou, je přehledný, pojme rozmanité ingredience, dekorace a každý ze stolujících se cítí pohodlně. Jestliže nám to prostor dovolí, pořiďme tedy stůl co největší.

Když s místem bojujeme, vybírejme rozkládací typ, který uplatníme s návštěvou či při rodinných oslavách.

Kulatý tvar stolu je ideální, protože všichni mají k sobě stejně blízko. Běžný je průměr 105 nebo 120 cm, ale počítejme s tím, že kruh nebo ovál vyžaduje větší prostor.

Obdélník je z hlediska prostorové náročnosti praktičtější, nejlépe o velikosti 90 x 180 cm. K takovému už se pohodlně usadí šest osob. Každý by měl mít kolem sebe plochu o šířce 60 až 80 cm a hloubce 30 až 35 cm. Na zbytek volného prostoru patří dochucovadla, talířek s pečivem, váza s květinami.

Nejoblíbenějším je masivní dřevo nebo deska z dýhy. Efektní je kombinace dřeva s ocelí nebo nerezem, protože odlehčí celkový dojem.

Stůl může mít desku i z matného, čirého nebo tónovaného skla.

Je součástí stolu a má s ním souznít tvarem, materiálem, stylem. Preferujeme příjemný, komfortní, ergonomicky tvarovaný nábytek, nejlépe s područkou. Praktický sedák je podle odborníků mírně zakloněný dozadu a opěrka zad vyšší. Hrana sedáku nesmí tlačit pod kolenem.

Mezi deskou stolu a židlí má zůstat volný prostor alespoň 27 až 30 cm. V obchodě si židli vyzkoušíme a volíme provedení, u něhož si dovedeme představit dlouhé sezení. Rovněž otestujeme, jak se židle odsunuje od stolu. Nesmí být pro nás těžká, opěrka má padnout dobře do dlaně.

Důležitý je i materiál, protože kousek jídla čas od času může „přistát“ tam, kam nemá. Zvláště když máme děti. Snadno pratelný a snímatelný potah nebo hladká, z výroby naimpregnovaná kůže, je dobrá volba.

Originální kousek, kterého si všimneme na první pohled – takové má být osvětlení nad jídelním stolem. Důležitý je vzhled, ale i jeho tvar, velikost.

Nesmí překážet (spodní část má být od desky stolu vzdálena 70 cm) a vrhat nechtěné stíny, ostře nás oslňovat. Na spolustolovníky i jídlo musí být dobře vidět.

Jestliže je stůl velký a stojí v prostoru, můžeme zvolit více svítidel v řadě za sebou. Pokud je menší a přisazený u stěny, lze využít i nástěnný typ svítidla.

Příjemné je teplejší světlo se spodní plochou z mléčného skla, mléčné žárovky. Praktický je i stmívač, kterým regulujeme intenzitu světla a vytváříme atmosféru. Svítidlo nad stolem může být ze stejné série, ale právě nad stůl je krásný solitér.

Krytina u linky a pod jídelním stolem se liší a tvoří optické předěly. U pracovní desky je vhodná keramická dlažba, neboť je odolná vůči vodě, mastnotě, snadno se udržuje v čistotě.

Jídelní stůl je v jiné zóně a podlaha navazuje na obývací pokoj. Zvolit správně krytinu je důležité, koupě a pokládka jsou finančně náročné záležitosti a podlahu nelze hned tak vyměnit.

Pro jistotu volíme neutrální odstíny, k nimž se lépe kombinuje vybavení. Mysleme i na údržbu. Oceníme, když podlahu očistíme běžným smetákem, vysavačem nebo vlhkým mopem.

V jídelně jsou oblíbené zejména tři krytiny: vinyl, dřevo a keramika. Proč?

Vinyl: zatlačil do pozadí laminátové podlahy. Je více praktický. Odolává vodě, je měkčí, teplejší na omak, pružnější a tišší. Také se běžně nepoškrábe a hlavně nabízí skvělé imitace (dřeva, kamene), rozmanité dekory a barevné odstíny.

Dřevo: vytváří útulnost, pocit hřejivosti. Je to prověřený materiál, který lze renovovat. Nemá rád delší kontakt s vodou, ale to v jídelně nehrozí, protože malou nehodu hned řešíme.

Keramika: vítěz v odolnosti i životnosti. V létě chladí, v zimě v kombinaci s podlahovým topením bezva hřeje. Oblíbené jsou imitace přírodních materiálů a hospodyňky ji chválí za nenáročnou údržbu.

K dobrému jídlu patří krásně prostřený stůl. Bílý ubrus, který přesahuje stůl o 20 cm, váza s čerstvou květinou, sezónní dekorací, zapálené svíčky, sváteční servis a broušené nápojové sklo podpoří aktuální atmosféru.

Pro každý chod nachystáme jiný talíř – hluboký, mělký a dezertní. Na levé straně má místo talířek na pečivo.

Vedle sebe leží maximálně tři kusy příborů. Nejdále od talíře jsou ty, které použijeme jako první. Dezertní lžička a moučníková vidlička je nad centrálním talířem.

Stolujícímu připravíme pouze tři typy sklenic. Sklenice na víno se dává ke špičce hlavního nože a za ní má místo sklenice na vodu. Nechybí číška pro aperitiv.

Chybět nesmí ani ubrousek. Papírový nebo látkový. Papírový zůstane na stole, látkový rozložíme při stolování na klín.