Hlavní obsah

Stanování uvnitř budovy? Hravě navržená družina láká děti k objevování i odpočinku

4:39
4:39

Poslechněte si tento článek

Kdo si v dětství nestavěl v pokojíčku bunkry či stany? V čínském městě Jen-tchaj mají děti navštěvující místní centrum denní péče s družinou takový prostor stále k dispozici. Designové studio 11 – Design přišlo s hravým a zároveň levným řešením, jak propojit praktičnost, dětskou zvědavost a eleganci zároveň.

Foto: Archiv designérů

Stupňovitý terén, plátěné stany i čtecí koutky - vše je uzpůsobené tak, aby se zde děti cítily dobře.

Článek

Sedmimiliónové město Jen-tchaj ve východní provincii Šan-tung je díky svému přístupu ke Žlutému moři významným rybářským přístavem. Pro svou polohu se stalo rovněž důležitým centrem mezinárodního obchodu. Počet obyvatel tak v rámci několika staletí rapidně vzrostl a nyní má město tolik obyvatel, jako třeba celé Srbsko.

Jen-tchaj je protkáno starými chrámy, přírodními parky i moderní architekturou. A v takovém městě vyrůstá i ta nejmladší generace. Patří do ní i děti, které docházejí do nově vybudovaného denního centra s družinou – místa k hraní, odpočinku i vyčkávání, než si pro ně přijdou jejich rodiče.

Stanování ve 3. patře

Hlavním úkolem designérů bylo uzpůsobit 270 m² pro potřeby dětí ve věku 6-12 let. Pro zajištění kvalitního zázemí tak museli vytvořit místa, kde se děti mohou učit, hrát si, číst si i odpočívat.

Nejvýraznějším prvkem celého prostoru jsou zavěšené „stany“, které slouží jako osobní útočiště i jako místo ke kreativnímu vyžití. Snažit se do prostor vměstnat již hotové stany se od začátku zdálo neefektivní. Žádné neměly přesně padnoucí rozměry a rozbíjely jednotný koncept místa.

Proto tým přišel s vlastním konstrukčním systémem, který je nejenom velice jednoduchý, ale který nejedno dítě vlastně zná z domova, když se staví „bunkr“ nebo „hrad“ z prostěradla přetaženého přes opěradla židlí.

Designéři využili smetanově bílého plátna, oranžových kovových rámů, integrovaného osvětlení a dřevěných plošin. Dítě se tak v prostoru cítí v bezpečí a může zde v klidu odpočívat. Díky osvětlení je tento originální stan zároveň příhodným čtenářským koutkem. Má-li zrovna dítě energie na rozdávání, může ji vybít lezením po kovových rámech, které zároveň slouží jako žebříky.

Kouzlo objevování

Dřevěné plošiny, na kterých po umístění matrací děti odpočívají, jsou uspořádány stupňovitě. Díky kaskádovitému rozmístění stanů vznikají lezecké trasy pro neposedné a zvídavé průzkumníky. A zase znovu, pokud už mají objevování dost, naleznou klidnou zábavu v knížkách uložených v policích zakomponovaných do dřevěné konstrukce. Celková konstrukční logika této části je intuitivní a viditelně srozumitelná i pro děti.

Je to v podstatě nenásilná výuková metoda, která dětem pomáhá pochopit, jak takové konstrukční věci vznikají. Designéři Cchao Žungová a Li Siao-s', tvrdí, že si od počátku přáli, aby prostory nebyly určeny pouze pro psaní domácích úkolů a spaní. Má jít o komunitní prostor – místo, které je svou podstatou zábavné, inspirativní a podněcuje dětskou fantazii.

Foto: Archiv designérů

Pedagogický dozor má na děti dohled i ze svého zázemí - prostřednictvím kruhových oken.

Materiálový minimalismus

Ačkoli je řešení interiéru do detailu propracované, nejedná se o finančně nákladný projekt. Autoři pracovali se základními materiály z místních zdrojů. Soustředili se na tři: překližku, plátno a ocelové trubky.

Aby měli jistotu, že se stany do prostoru dobře vejdou, spolupracovali designéři už při jejich plánování s místními výrobci kovových prvků. Vzniklo tak hned několik prototypů, než to bylo to pravé ořechové.

Kovové komponenty přitom netvoří pouze kostru stanů. Celý prostor se totiž dělí i na část s pracovními stoly, kuchyňkou či dřevěným čtecím boxem. Všechna zmíněná místa – včetně stojanů na tabuli, madel, držáků na nápoje či světla, byla vyrobena ze stejného typu profilů. Díky tomu působí interiér po vizuální i materiální stránce příjemně uceleným dojmem.

Různorodé světelné podmínky

Prostor dětského centra se nachází ve třetím patře budovy a má výhled na ulici lemovanou stromy. Prostřednictvím oken orientovaných na západ pak proniká dovnitř sluneční světlo. Autoři návrhu centra tak museli se zastíněním pracovat jen minimálně.

Méně denního světla mají pouze toalety a kuchyňka. Všude jinde je slunečního světla dostatek.

Uspořádání centra je velmi praktické. V blízkosti vchodu se nachází zázemí pro učitele a recepce, vybavené kruhovými okny, díky kterým mají zaměstnanci snadný dohled na děti. Výrazným prvkem je i centrální dřevěný box, který pomyslně dělí prostor na „kaskádové stanové městečko“ a pracovní prostředí se stolky. Vlastní dřevěný box pak slouží jako čtenářský koutek pro děti i rodiče, kteří čekají na své ratolesti.

Dětské centrum s družinou provozuje místní společnost DEYA a je to její první zařízení. Bude jistě zajímavé sledovat, zda v budoucnu přibydou další podobně nápaditě řešené pobočky.

Anketa

Kdybyste měli možnost být znovu dětmi, líbilo by se vám chodit do takovéto družiny?
Ano, tam by se mi líbilo.
75,9 %
A možná že i jo...
8,6 %
Moc ne.
0 %
Ne, tam bych chodit nechtěl/a.
15,5 %
Celkem hlasovalo 58 čtenářů.

Výběr článků

Načítám