Článek
Prvotním záměrem architektů bylo přesunout hlavní obytnou část stavby na úroveň zahrady. Toho dosáhli přístavbou v severní části pozemku, která působí zároveň jako vizuální a akustická bariéra dělící užitnou část zahrady od uliční komunikace.
Přístavba je na úrovni pomyslné mezipodesty schodiště ze sklepa do zvýšeného přízemí. Nově je zde umístěn hlavní vstup do objektu, který je v průsečíku mezi hmotami původního objektu a novou částí.
Celé druhé nadzemní podlaží nechali architekti odstranit, bývalá podlaha podkroví se stala novou střechou. Zbývající užitná plocha je ale i tak velmi velkorysá a umožňuje prostornou dispozici interiéru bez stísněných chodeb.
Snížená hmota původního domu spolu s přístavbou vytváří úplně nový tvar stavby. Výtvarně dům v některých prvcích odkazuje na modernismus 1. pol. 20. století, který je investorům blízký.
Fasáda je realizována v bílé omítce různých struktur pro oddělení nového a původního. Dům tak působí čistě a světle, ale zároveň jeho podoba lehce a nenásilně odkazuje na jeho historii.
Prosklené plochy jsou nově v menším počtu, ale zato jsou větších rozměrů, aby naopak pocitově bylo měřítko hmoty domu menší. Interiéry jsou díky tomu dobře prosvětlené a interiér působí vzdušně.
Jednoduchost řešení se promítá i do interiéru, který pracuje s přiznanými prvky konstrukce. Betonový strop nebo litá samonivelační podlaha tak působí i jako velmi decentní dekorativní prvky. Prostor je zařízen retro nábytkem, který už majitelé vlastnili, s relativně levnými, ale zároveň esteticky hodnotnými materiály.
Proměnu navrhlo architektonické studio „ti architekti“. Stavba patří mezi díla přihlášená loni do soutěže Česká cena za architekturu.
