Hlavní obsah

Rodina potřebuje prostor aneb Když se dva malé byty spojí v jeden velký

V činžovním domě na pomezí pražských Vinohrad a Vršovic spojili majitelé dvě původně samostatné bytové jednotky o dispozicích 1+kk a 2+kk v jeden celek. Výsledkem je zajímavý byt o velkorysé rozloze 87 m2. Z několika variant uspořádání majitelé vybrali tu, která jako těžiště bytu definuje velký obytný prostor, jenž umožňuje pohodlné každodenní fungování všech čtyř členů rodiny i setkávání s početnějšími návštěvami.

Foto: Apolena Typltová

Prostorné obývací místnosti dominuje velká pohodlná sedačka.

Článek

„V návrhu jsme pracovali s nikami pro vestavěný nábytek a integrovanými funkcemi, které pomáhají udržet byt přehledný a kompaktní. Důležité jsou i průhledy napříč dispozicí, které zlepšují orientaci. Přirozené denní světlo přicházející jak z ulice, tak ze světlíků dodává prostoru útulný charakter,“ popisuje rekonstrukci architektka Anna Koukolová z ateliéru Anna Koukolová architekti.

Denní světlo i do zádveří

Vstupní část většího z bytů si ponechává svou původní funkci zádveří, zásadně jej ale kultivuje. Různorodost obvodových stěn uhladila linie truhlařiny, která integruje úložné místo i skryté dveře na samostatnou toaletu. Do stěny je pak vloženo kruhové okno, nahrazující původní špaletové, které vede do světlíku a přivádí tak denní světlo do zádveří.

Koupelna i toaleta zůstávají dle původního rozmístění, jejich uspořádání je ale upraveno pro větší komfort. Koupelna je rozšířena o sprchový kout v místě bývalé toalety vedlejšího bytu. Za zrcadlem nad umyvadlem se netradičně nachází okno vedoucí do další světlíkové šachty.

Ocelový nosník jako osobitý prvek obýváku

Za předsíní byt pokračuje chodbou směřující do klidové části s dětským pokojem a ložnicí. Ta je řešena střídmě – nachází se zde dřevěná postel s čelem a naproti šatní skříň, která se od zbytku truhlařiny liší svou výplní z pravého hedvábí a interiér tak zútulňuje. Za přilehlou stěnou se nachází hlavní obývací místnost, od ložnice akusticky izolovaná vestavěnou skříní.

Hlavním momentem návrhu je demolice polonosné příčky v menším z bytů a její nahrazení ocelovým nosníkem natřeným nazeleno. Vznikl tak prosvětlený centrální prostor, ve kterém zůstává výrazný konstrukční i vizuální prvek. Nábytek je zde rozvržen přirozeně – podél okna se nachází sedací souprava s televizní stěnou, u opačné stěny je jídelní stůl s lavicí. Průchozí zóna za sedačkou zachovává vzdušnost a plynulost pohybu.

Světlé tóny, dřevo a kámen

Na obytný prostor navazuje kuchyň, dnes umístěná v původním zádveří menšího bytu. Je řešena jako celek s důrazem na praktický provoz. Vysoké skříně v odstínu off white poskytují dostatek místa pro umístění nádobí i skladování potravin, zatímco protější pracovní ploše s varnou deskou a dřezem dominují dřevěné skříně a poličky, kamenná deska a digestoř s keramickým obkladem.

„Materiálově jsme navázali na tradiční charakter vinohradských bytů. Základ tvoří světlé, neutrální tóny doplněné tmavým dřevem a kamenem. Vestavěný nábytek z mořeného i přírodního dubu doplňují jemnější tóny materiálů; kombinace rastrů obkladů pak do interiéru vnáší nenápadnou dynamiku. Zachován zůstal tradiční design nově vyrobených špaletových oken a původní dveře,“ dodává architektka.

Výsledkem je byt, který je v základu střídmý a klidný, ale přirozeně se proměňuje každodenním životem rodiny.

Související témata:
Anna Koukolová architekti

Výběr článků

Načítám