Článek
Silueta domu zůstala po rekonstrukci nezměněna. Dům tak i nadále ladí s okolní krajinou.
Nová prosklení vnáší do chalupy více světla a ukrývají se za velkými okenicemi. Ty obyvatele chrání před rozmary šumavského počasí, stejně jako před zraky kolemjdoucích, když jich zrovna není třeba. Kolejnice okenic přitom nejsou nijak skryté, stejně jako pohledový beton s texturou navazující na prkna fasády.
Rekonstrukce proběhla na základě návrhu architektonického Studia Plyš. Autory jsou Lenka Vávra a Petr Vávra, s nimiž spolupracovala Kateřina Vávrová.
Dům s novou funkční vrstvou
Původní krov stavby nechali architekti spravit a zesílit přiznanými ocelovými nosníky, aby unesl střechu, v níž se nově ukrývá půdní vestavba. Zachránit se podařilo i některé dřevěné podlahy či kachlová kamna.
Léta chalupaření se ale na stavbě přece jen podepsala a mnohé části musely pryč, zejména ty nacházející se v původní hospodářské části. Právě tam vznikl prostor pro novou vestavbu v přízemí.
Obě vestavby, ta v přízemí i ta podkrovní, jsou řešeny jako moderní dřevostavba obložená vláknocementovými deskami a překližkou s přiznaným montážním materiálem; působí, jako by byly celé do objektu přišroubovány. Ukrývají mimo jiné koupelny a zázemí a jsou konstrukčně odděleny i odizolovány od stávající konstrukce.
Nejpůsobivějším prostorem domu, efektně převýšeným až do krovu, je velkorysá stodola. Má zateplenou střechu se zajímavým klikatým detailem lemu, který připomíná klasickou čepici českých chalupářů, takzvanou zmijovku. Stavba tak vzdává hold chalupaření, ale zároveň obyvatelům nabízí nebývalý komfort na užitné ploše 246 m².
