Článek
Nevšední interiér je výsledem rekonstrukce kancelářských prostor v postmoderní budově z devadesátých let. Původně byl prostor zahlcen vrstvami sádrokartonu, kazetových podhledů a příček.
Byť se jedná o nejvyšší patro administrativní budovy s výhledy na panorama města a do krajiny, původní prostorové řešení dost trpělo nedostatkem přirozeného denního světla.
To se povedlo změnit. Cílem rekonstrukce totiž bylo interiér očistit, maximálně prosvětlit, provzdušnit a celkově zkvalitnit. Celková plocha řešeného prostoru činí 350 m². Nově v něm vzniklo vestavěné patro ve formě galerie, čímž došlo k rozšíření užitné plochy.
Během rekonstrukce architekti odkryli základní tvary a kvality prostoru. Výsledkem je skoro až divadelně pojaté řešení, které vyzdvihlo půvaby dominanty prostoru – betonové žebrované klenby. Pod ní se vznáší výrazný světelný a akustický objekt inspirovaný dvěma levitujícími exponáty - letounem Blériotem, umístěným v dopravní hale Národního technického muzea, a kostrou plejtváka myšoka, zavěšenou v Národním muzeu. Tento objekt vnáší do prostoru novou dynamiku a zároveň přirozené měkké denní světlo. Východní fasáda pak byla zcela otevřena. Tvoří ji prosklené posuvné portály, které interiér také maximálně prosvětlují.
Letectví a hlubiny oceánu
Konstrukční řešení, barevnost i volba materiálů vychází z estetiky letectví a hlubin oceánu. Hliníkové a nerezové detaily, korálově červená barva evokující vzpomínku na legendárního letce s přezdívkou „Rudý baron“ a inkoustově temná modř kontrastují s měkkými světelnými podhledy a surovým betonovým monolitem. Reflexní povrchy spolu s lehce dramatickým nasvícením celý prostor opticky zvětšují a umocňují jeho hloubku.
Původní pilíře, porostlé popínavými rostlinami, vnášejí do interiéru prvek zeleně a dotvářejí tak celému interiéru harmonické propojení mezi technikou a přírodou.
Když si architekt rekonstruuje vlastní bydlení… Bytu 2+kk vévodí bílá barva a funkcionalistický styl
ProŽeny.cz
Výrazným prvkem tohoto prostoru se staly stěny inspirované půvaby mořské hlubiny. Malby pomocí lazur se vytvářejí postupným nanášením tenkých vrstev poloprůhledných barev s barevnými pigmenty. Nejedná se o klasický nátěr, ale o proces, při kterém se vrstvy barvy nanášejí postupně – od jemných a světlých tónů až po sytější odstíny.
„Díky tomuto postupu lze dosáhnout jemných a plynulých přechodů barev. Ideální je, pokud jsou pigmenty živé a dostatečné kvalitní, například na minerální bázi,“ říká architekt Tomáš Císař.
Začněte světlou barvou
Existuje podle něj mnoho technik, jak efektu připomínajícího různé tóny vody docílit. Základním pravidlem je začít světlými odstíny a postupně přidávat na sytosti – té lze dosáhnout například menším ředěním barev vodou. Čím více je barva zředěná, tím je světlejší a transparentnější.
Barvu lze nanášet různými způsoby – například štětkou křížovým tahem pro výraznější a expresivnější vzhled nebo jemným válečkem pro hladší a rovnoměrnější efekt.
„Pokud se barva nanáší přímo na bílou stěnu, může se využít technika wall washing, při níž se barva nanáší houbičkou a postupně rozmývá – podobně jako se rozmývají vodové barvy,“ radí Tomáš Císař.
Realizace patří mezi přihlášená díla do soutěže Česká cena za architekturu.
