Hlavní obsah

Od středověkých sklepů k sokolské svatyni: Tyršův dům v Praze slaví 100 let

5:16
5:16

Poslechněte si tento článek

Tyršův dům na Újezdě je dnes sídlem České obce sokolské, jako Michnův palác ale od dob raného novověku vystřídal nesčetně majitelů. Tato historická památka vydržela bouřlivé období po Bílé hoře, devastaci vojenským erárem i druhou světovou válku. Ve dnech 23. a 24. května to bylo sto let, co byl Tyršův dům slavnostně otevřen za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Novinky i s kamerou nahlédly dovnitř budovy a ve videoreportáži představujeme významné historické klenoty stavby.

Tyršův dům má bohatou historii. Nahlédněte na to nejzajímavější Video: Marek Tereba, Novinky

Článek

Tyršův dům se nachází v jedné z nejstarších pražských čtvrtí – na Malé Straně. Původně se jednalo o renesančně-barokní palác Michny z Vacínova, který byl ale přestavěn architektem Františkem Krásným do současné podoby. Právě Michnův palác je nejstarší částí Tyršova domu.

„Objekt má historii, která sahá až do středověku. Má středověká sklepení, k vidění jsou renesanční fresky. V 17. století byl přestavěn na palác,“ vysvětlila historička Tyršova domu Adéla Boháčová.

Dům zahrnuje komplex několika budov, čtyři tělocvičny a nejstarší vnitřní bazén v Praze.

Nejstarší zmínka o místě, na kterém dnes Tyršův dům stojí, pochází už z konce 13. století. V raném novověku objekt sloužil jako šlechtické stavení a na začátku 17. století celý areál získal Jindřich Matyáš Thurn, který byl jedním z iniciátorů druhé pražské defenestrace v roce 1618.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Štuky se díky omítkovým sondám dochovaly. Pochází z roku 1644.

Po bitvě na Bílé hoře majetek získal Pavel Michna z Vacínova, který měl s objektem velké plány. Chtěl ho přestavět na palác se zahradami a inspiroval se tzv. papežskými vilami v Římě. Italský vliv lze v paláci vidět i dnes, především na štukách v jeho interiéru i exteriéru.

„Na jedné z omítkových sond se nám podařilo rozluštit veršík tehdejší pražské písničky, který si tam foneticky zaznamenal italský umělec. V čecho-italštině verš zní ‚Seztu ostain dischitu!‘ a pod to jeho český kolega zaznamenal správné znění verše ‚Žes tu, ostaň vždycky tu,‘“ řekla Boháčová.

Palác dlouho chátral

V roce 1767 se vlastníkem paláce stal rakouský vojenský erár, který před něj nechal vystavět budovu nové zbrojnice. Objekt tak sloužil jako sklad střelných zbraní a v reprezentačních prostorech Michnova paláce byla zřízena kovárna. Zbrojnice byla předána Praze až v roce 1914, a to ve velmi zdevastovaném stavu. O sedm let později palác odkoupila Československá obec sokolská, jež vypsala na projekt Tyršova domu soutěž.

Vítězem soutěže se stal architekt František Krásný. Rekonstrukce začala stavbou nové budovy tělocvičny a díky rozšíření severního křídla došlo k propojení tělocvičny s Michnovým palácem. Postaven byl také nejstarší fungující vnitřní bazén v Praze, který je dlouhý 25 metrů a nabízí pět plaveckých drah v hloubce 1,5–2,5 metru.

Foto: Česká obec sokolská

Návrh na dostavbu Tyršova domu z roku 1921

Sokolskou činnost ale narušila druhá světová válka a v roce 1941 byl Sokol zakázán. Areál Tyršova domu spravovala říšská správa, která spolupracovala s Hitlerjugend a NSDAP. Sklepy sloužily jako kryty a některé místnosti jako vojenský lazaret.

Po válce byl Tyršův dům sídlem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Česká obec sokolská objekt získala zpět až v roce 1991. Tyršův dům byl místem historických událostí, ale nevyhnula se mu ani činnost přírodních živlů, dům totiž významně poškodily povodně z let 2002 a 2013.

Architektonické zajímavosti

Významnou architektonickou památkou je vstupní brána, která je viditelná už na vedutách ze 17. století. Současnou podobu brány navrhl Krásný a jsou do ní zasazena kovaná vrata. Zajímavostí je také trojramenné schodiště ve vestibulu Michnova paláce, jež bylo jedním z prvních v té době.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Na prvním nádvoří Tyršova domu je k vidění socha Miroslava Tyrše, jednoho ze zakladatelů Sokola, kterou zhotovil sochař Vladislav Jan Šaloun.

„Nicméně Miroslav Tyrš v tomto domě nikdy nebyl, protože sokolové tento objekt zakoupili až v roce 1921, takže téměř 40 let po Tyršově smrti. Dům je po něm tedy pojmenován na památku,“ doplňuje Boháčová.

Po 100 letech vlastní zastávka

Před sto lety 23. a 24. května byl Tyršův dům slavnostně otevřen, a to za účasti prezidenta T. G. Masaryka a členů československé vlády. Na počest tohoto výročí byla uspořádána oslava s bohatým sportovním a kulturním programem, který proběhl v minulém týdnu.

Pomyslný dárek k výročí získá Tyršův dům ještě začátkem prázdnin, kdy se podle něj přejmenuje nedaleká tramvajová zastávka.

Současná Hellichova ponese ve směru z centra název právě Tyršův dům, v opačném směru budou lidé vystupovat v zastávce Pražské Jezulátko. Změnu požadovali místní farníci a následně ji projednal kulturní výbor pražského magistrátu.

Foto: Česká obec sokolská

Prezident Masaryk při obhlídce stavby dnešního Tyršova domu na Malé Straně v Praze

„Změna názvu tramvajové zastávky na Tyršův dům je pro Sokol ten nejlepší dárek ke 100. narozeninám, které letos v květnu chrám českého sportu a srdce sokolského hnutí slaví. Je to i ocenění významu, který Tyršův dům má pro českou veřejnost a Pražany,“ řekl ke změně starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Tyršův dům otevřel své brány během letošního festivalu Open House Praha, a pokud jste návštěvu nestihli, můžete do „Tyršáku“ vyrazit každou třetí středu v měsíci na komentovanou prohlídku. Veškeré informace naleznete na stránkách České obce sokolské. Atmosféru můžete nasát také ve videoreportáži Novinek v úvodu článku.

Česká obec sokolská

  • Sokol byl založen 16. 2. 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.
  • Miroslav Tyrš byl historik umění, estetik a byl místopředsedou pražského Sokola. Po obdržení profesury tragicky zahynul na ozdravném pobytu v Tyrolských Alpách.
  • Sokol organizuje řadu sportovních, pohybových a kulturních aktivit.
  • V současnosti má Sokol 160 tisíc členů a členek a působí v tisícovce měst a obcí.

Výběr článků

Načítám