Článek
Tyršův dům se nachází v jedné z nejstarších pražských čtvrtí – na Malé Straně. Původně se jednalo o renesančně-barokní palác Michny z Vacínova, který byl ale přestavěn architektem Františkem Krásným do současné podoby. Právě Michnův palác je nejstarší částí Tyršova domu.
„Objekt má historii, která sahá až do středověku. Má středověká sklepení, k vidění jsou renesanční fresky. V 17. století byl přestavěn na palác,“ vysvětlila historička Tyršova domu Adéla Boháčová.
Dům zahrnuje komplex několika budov, čtyři tělocvičny a nejstarší vnitřní bazén v Praze.
Nejstarší zmínka o místě, na kterém dnes Tyršův dům stojí, pochází už z konce 13. století. V raném novověku objekt sloužil jako šlechtické stavení a na začátku 17. století celý areál získal Jindřich Matyáš Thurn, který byl jedním z iniciátorů druhé pražské defenestrace v roce 1618.

Štuky se díky omítkovým sondám dochovaly. Pochází z roku 1644.
Po bitvě na Bílé hoře majetek získal Pavel Michna z Vacínova, který měl s objektem velké plány. Chtěl ho přestavět na palác se zahradami a inspiroval se tzv. papežskými vilami v Římě. Italský vliv lze v paláci vidět i dnes, především na štukách v jeho interiéru i exteriéru.
„Na jedné z omítkových sond se nám podařilo rozluštit veršík tehdejší pražské písničky, který si tam foneticky zaznamenal italský umělec. V čecho-italštině verš zní ‚Seztu ostain dischitu!‘ a pod to jeho český kolega zaznamenal správné znění verše ‚Žes tu, ostaň vždycky tu,‘“ řekla Boháčová.
Palác dlouho chátral
V roce 1767 se vlastníkem paláce stal rakouský vojenský erár, který před něj nechal vystavět budovu nové zbrojnice. Objekt tak sloužil jako sklad střelných zbraní a v reprezentačních prostorech Michnova paláce byla zřízena kovárna. Zbrojnice byla předána Praze až v roce 1914, a to ve velmi zdevastovaném stavu. O sedm let později palác odkoupila Československá obec sokolská, jež vypsala na projekt Tyršova domu soutěž.
Vítězem soutěže se stal architekt František Krásný. Rekonstrukce začala stavbou nové budovy tělocvičny a díky rozšíření severního křídla došlo k propojení tělocvičny s Michnovým palácem. Postaven byl také nejstarší fungující vnitřní bazén v Praze, který je dlouhý 25 metrů a nabízí pět plaveckých drah v hloubce 1,5–2,5 metru.

Návrh na dostavbu Tyršova domu z roku 1921
Sokolskou činnost ale narušila druhá světová válka a v roce 1941 byl Sokol zakázán. Areál Tyršova domu spravovala říšská správa, která spolupracovala s Hitlerjugend a NSDAP. Sklepy sloužily jako kryty a některé místnosti jako vojenský lazaret.
Po válce byl Tyršův dům sídlem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Česká obec sokolská objekt získala zpět až v roce 1991. Tyršův dům byl místem historických událostí, ale nevyhnula se mu ani činnost přírodních živlů, dům totiž významně poškodily povodně z let 2002 a 2013.
Architektonické zajímavosti
Významnou architektonickou památkou je vstupní brána, která je viditelná už na vedutách ze 17. století. Současnou podobu brány navrhl Krásný a jsou do ní zasazena kovaná vrata. Zajímavostí je také trojramenné schodiště ve vestibulu Michnova paláce, jež bylo jedním z prvních v té době.

Na prvním nádvoří Tyršova domu je k vidění socha Miroslava Tyrše, jednoho ze zakladatelů Sokola, kterou zhotovil sochař Vladislav Jan Šaloun.
„Nicméně Miroslav Tyrš v tomto domě nikdy nebyl, protože sokolové tento objekt zakoupili až v roce 1921, takže téměř 40 let po Tyršově smrti. Dům je po něm tedy pojmenován na památku,“ doplňuje Boháčová.
Po 100 letech vlastní zastávka
Před sto lety 23. a 24. května byl Tyršův dům slavnostně otevřen, a to za účasti prezidenta T. G. Masaryka a členů československé vlády. Na počest tohoto výročí byla uspořádána oslava s bohatým sportovním a kulturním programem, který proběhl v minulém týdnu.
Pomyslný dárek k výročí získá Tyršův dům ještě začátkem prázdnin, kdy se podle něj přejmenuje nedaleká tramvajová zastávka.
Současná Hellichova ponese ve směru z centra název právě Tyršův dům, v opačném směru budou lidé vystupovat v zastávce Pražské Jezulátko. Změnu požadovali místní farníci a následně ji projednal kulturní výbor pražského magistrátu.

Prezident Masaryk při obhlídce stavby dnešního Tyršova domu na Malé Straně v Praze
„Změna názvu tramvajové zastávky na Tyršův dům je pro Sokol ten nejlepší dárek ke 100. narozeninám, které letos v květnu chrám českého sportu a srdce sokolského hnutí slaví. Je to i ocenění významu, který Tyršův dům má pro českou veřejnost a Pražany,“ řekl ke změně starosta České obce sokolské Martin Chlumský.
Tyršův dům otevřel své brány během letošního festivalu Open House Praha, a pokud jste návštěvu nestihli, můžete do „Tyršáku“ vyrazit každou třetí středu v měsíci na komentovanou prohlídku. Veškeré informace naleznete na stránkách České obce sokolské. Atmosféru můžete nasát také ve videoreportáži Novinek v úvodu článku.
Česká obec sokolská
- Sokol byl založen 16. 2. 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.
- Miroslav Tyrš byl historik umění, estetik a byl místopředsedou pražského Sokola. Po obdržení profesury tragicky zahynul na ozdravném pobytu v Tyrolských Alpách.
- Sokol organizuje řadu sportovních, pohybových a kulturních aktivit.
- V současnosti má Sokol 160 tisíc členů a členek a působí v tisícovce měst a obcí.