Hlavní obsah

Obláček od Evy Jiřičné v plzeňské nemocnici dává naději pacientům s poruchou krvetvorby

Plzeň

Novou dominantu od světově proslulé architektky Evy Jiřičné má lochotínský areál plzeňské fakultní nemocnice. Obláček ze skla a kovu slouží jako transplantační centrum kostní dřeně, dvoupatrová nástavba vyrostla na osmipodlažním pavilonu, jehož součástí je hematologicko-onkologické oddělení.

Obláček od světově proslulé architektky Evy JiřičnéVideo: Ivan Blažek, Novinky

Článek

První pacienty a dárce kostní dřeně přivítali v přistavěném devátém podlaží v červnu, ve středu 3. prosince se za účasti autorky návrhu slavnostně otevřely také prostory nejvyššího patra s konferenčním sálem a zázemím pro Český národní registr dárců dřeně i Nadaci pro transplantaci kostní dřeně. Akce se zúčastnila i první dáma Eva Pavlová.

Od nápadu do dokončení elegantní stavby uběhlo patnáct let. Na počátku byla iniciativa Vladimíra Kozy, tehdejšího primáře hematologicko-onkologického oddělení a již zesnulého zakladatele zmíněného registru, který v roce 2010 Jiřičné zatelefonoval.

„Bylo deset večer a já seděla u rýsovacího prkna. Samozřejmě jsem okamžitě řekla ano,“ řekla Novinkám Jiřičná. Šestaosmdesátiletá architektka, která má za sebou řadu realizací v Česku i Velké Británii, řadí plzeňský Obláček hodně vysoko. „Je to strašně důležitý projekt, protože díky němu se budou uzdravovat lidé, k takové příležitosti se architekt moc často nedostane,“ konstatovala.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

První dáma Eva Pavlová a architektka Eva Jiřičná při slavnostním otevření Obláčku

Slunce, co nezapadá

Obláček se sice „vznáší“ nad státní nemocnicí, ale jde o více než čtyřistamilionovou soukromou investici uvedené nadace. „Je to krásná stavba, ale především užitečná a prospěšná záležitost,“ konstatoval Daniel Pagáč, ředitel Českého národního registru dárců dřeně.

Pavel Jindra, současný primář hematologicko-onkologického oddělení, doplnil: „Pro pacienty i personál je to obrovský posun dopředu. Máme zde kompletní ambulantní trakt, včetně denního stacionáře, laboratoře i aferetické centrum, kde se mimo jiné provádějí i odběry krvetvorných buněk. Jde o prostory s veškerým komfortem odpovídající jednadvacátému století, které nám kolegové z jiných nemocnic závidí. A bonusem pro pacienty je nádherný výhled na Plzeň i její okolí.“

Stavbu zdobí nepřehlédnutelné zářící slunce. „Slunce, které nikdy nezapadá - symbol naděje pro těžce nemocné, že se uzdraví,“ vysvětlil Pagáč.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Obláček a zářící slunce nad plzeňskou fakultní nemocnicí

Soukromé na státním

Záměr provázela řada problémů, ani ne tak stavebního, jako administrativního charakteru. Celých osm let - od roku 2012 do roku 2020 - trvaly boje o to, aby na státní budově mohla vyrůst soukromá nástavba. „Čelili jsme úřednické mašinérii, která často bývá založená na tom, že něco nejde, místo aby se hledalo řešení,“ připomněl Adam Vojtěch (ANO), který byl v letech 2017 až 2020 ministrem zdravotnictví. „Nakonec se to podařilo a je možné, že podobné projekty budou přibývat. Z právního hlediska už víme, jak na to, což bývá nejzásadnější,“ doplnil Vojtěch.

Projektanti museli prověřit, zda původní budova postavená na sklonku komunistické éry novodobou přístavbu vůbec unese. „Naštěstí tehdy byly firmy placeny za množství prostavěného materiálu, takže stavba byla tak předimenzovaná, že jsme konstrukci nemuseli jakkoli zesilovat,“ dodala Jiřičná.

Výběr článků

Načítám