Článek
Zastánci argumentovali i potřebou takové stavby kvůli rostoucímu mnohamilionovému fondu knih. Kapacity pro jeho uložení ale v současnosti jsou a stačit budou i na další roky dopředu. „Od zastavení projektu jsme se velmi posunuli,“ uvedla pro Novinky Martina Košanová, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny České republiky.
Role knihoven se podle ní významně proměnily s rychlým nástupem digitalizace. „Většina našich uživatelů dnes vstupuje do našich zdrojů z pohodlí domova přes online rozhraní a fyzicky knihovnu vůbec navštěvovat nepotřebují,“ podotkla.
Záměr na vybudování Národní knihovny na Letenské pláni poprvé konzultovali zástupci knihovny s představiteli Prahy v listopadu 2004. Do nové budovy se měly přestěhovat svazky z fondů Národní knihovny vytištěné po roce 1801 dosud uložené v Klementinu. V architektonické soutěži nakonec nakonec z 355 návrhů vyhrál tým britského architekta českého původu Jana Kaplického ze studia Future Systems, i když nesplnil základní podmínku - knihy nesmí pod zem.
Stavba měla být podle původních plánů dokončena v roce 2012 a poskytnout kapacitu pro deset milionů knih. Projekt blobu se ale stal politickým symbolem rozdělení mezi zastánci moderní architektury a jejími odpůrci.
Tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi vadil zejména výrazný tvar a umístění stavby v blízkosti Pražského hradu. Pavel Bém, někdejší primátor Prahy, původně projekt podporoval, ale pak změnil názor. Bývalý prezident Václav Havel naopak projekt hájil.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy nakonec v roce 2010 zrušilo usnesení z roku 2006, které umožňovalo prodej pozemků na Letné pro výstavbu. „Obecně je pro nás téma nové budovy více než deset let pasé. Celý management, včetně mne, zde v době přípravy této zakázky vůbec nebyl,“ zmínila Košanová s tím, že od doby zamítnutí projektu proběhly mimořádné investice zejména do depozitárních objektů umístěných v pražské Hostivaři.
Paralelně s tím se tehdy nejprve v roce 2014 otevřela první část nového depozitárního komplexu, kde se mimo jiné nachází i moderní digitalizační centrum.
„Aktuálně zde probíhá návazná investiční akce hrazená ze zdrojů ministerstva kultury, která doplní dosavadní prostory. Ta bude dokončena v příštím roce,“ upřesnila ředitelka komunikace. Podle zatím poslední výroční zprávy disponovala národní knihovna ke konci loňského roku 7 795 951 knihovními jednotkami s ročním přírůstkem 70 101 svazků.
Národní knihovna nyní využívá k uskladnění mimo historického Klementina a komplexu v Hostivaři i další kapacity v Neratovicích. „Po dostavbě druhé části nového depozitáře v Hostivaři budeme disponovat dostatečnou kapacitou pro uložení svých sbírek, a to včetně každoročních přírůstků, na řadu let dopředu,“ dodala Košanová.
