Článek
Kdy se objevila adventní výzdoba, jak ji známe dnes?
V Česku je přítomna jen několik posledních desetiletí. Některé její podoby bují i vlivem posilující komercionalizace předvánočního času a Vánoc.
Jak to bylo dříve?
Smyslem adventu nebylo primárně zdobení příbytku, ale ztišení a příprava na příchod Spasitele. S adventem se rovněž pojil půst, i když ne tak přísný jako před Velikonocemi. Nejvíce se adventní výzdobě z pohledu dnešního pozorovatele blížily mikulášské dárky jako vrkoč, svět či zahrádka.
Co si pod těmito pojmy představit?
Vrkoč je bochánek z kynutého těsta podobného vánočce. Může do něj být zapíchnuté jablko, sušené ovoce, sladkosti, pozlacené oříšky. Svět představuje jablko se zapíchanými špejlemi nesoucími pamlsky, ale i svaté obrázky. Zahrádka vypadá jako jehlan, jenž měl na místě vrcholů pět jablek. Střed každého jablka zdobila větvička zimostrázu.
Proslulé skleněné a perličkové dekorace byly spíš vzácností?
Skleněné se k nám dovážely z Německa, kde se začaly vyrábět zhruba v polovině 19. století. Dovolit si je mohly skutečně pouze lépe situované rodiny.
U nás se v závěru předminulého století vyráběly okrasy navlékané z foukaných perel. O rozšíření skleněných ozdob se zasloužilo sklářské družstvo působící ve Dvoře Králové od 30. let 20. století. Do 20. let bývají kladeny počátky výroby na Vsetíně.

Mikulášský vrkoč je cop z těsta zdobený sladkostmi a větvičkami.
Můžete jmenovat adventní zvyky?
S adventem jsou dodnes spojeny roráty – mše ke cti Panny Marie, které získaly název dle textu vstupního zpěvu „rorate coeli desuper“, což bývá překládáno jako „rosu dejte nebesa z hůry“. Probíhaly v brzkých ranních hodinách.
Zejména v první polovině adventního období vstupovaly do venkovských příbytků maskované postavy nesoucí jména světců. S výjimkou Mikuláše mezi nimi a svatými bylo pojítkem pouze datum, v jehož předvečer vyvíjely aktivitu.

