Článek
Pritzkerova cena je mezi architekty velmi uznávaným oceněním. Říká se jí také Nobelova cena v architektuře a je spojena s finančním oceněním a ziskem bronzové medaile. Získávají ji jednou za rok žijící autoři nebo kolektivy autorů, kteří se zapsali do dějin architektury jako inspirativní tvůrci. Porotci hodnotí, zda je tvorba daného autora přínosem v architektonické oblasti. Oceňují ale i odhodlání, talent a vize. V minulosti ji získali třeba Frank Gehry nebo Jean Nouvel. Je udělována už od roku 1979.
Architekt Smiljan Radić Clarke působí ve vlastním studiu Pequeño Edificio Burgués v chilském Santiagu. „Letošní laureát dokáže v každém svém díle uplatnit originalitu a zviditelnit to, co je nenápadné. Vrací se k základům architektury a zároveň zkoumá hranice, kterých se dosud nikdo nedotkl. Jeho dílo, vyvinuté v kontextu nelítostných okolností, z okraje světa, nás dokáže přivést k nejhlubšímu jádru zastavěného prostředí a samotné podstaty lidství,“ uvedl u příležitosti oznámení vítěze Alejandro Aravena.
Odvaha experimentovat s materiály
Smiljan Radić Clarke založil vlastní architektonickou kancelář nesoucí jeho jméno, a to v roce 1995. Narodil se v Santiagu de Chile. Žije a pracuje ve svém rodném městě a připravuje projekty v Albánii, Španělsku, Švýcarsku a Spojeném království.
Architekt odmítá opakované tvary archetypálních podob staveb. Místo toho ke každému projektu přistupuje jako k individuálnímu objektu. Když stavby navrhuje, bere vždy v úvahu zamýšlené využití staveb, historii místa a sociální kontext.
Porota ocenila, že Smiljan Radić rád experimentuje s materiály. Jeho budovy se zdají být dočasné, nestabilní nebo záměrně nedokončené, téměř na pokraji zmizení. Přesto podle odborníků poskytují strukturovaný, optimistický a tiše radostný úkryt.
V jeho díle se v různých formách opakují strategie specifické pro dané místo, které umožňují každé budově vycházet ze svých specifických podmínek. Mohou být částečně zapuštěny do země, spíše než aby byly umístěny na ní, jako je tomu v případě restaurace Mestizo. Nebo mohou být orientovány tak, aby se chránily před větry či ostrým světlem, jako například v Pite House. Každá jeho stavba je tak uzpůsobena prostředí, ve kterém se nachází, a respektuje jeho specifické podmínky.
Architektova díla často vypadají jako velmi strohá nebo prostá, přesto se za nimi ale skrývá precizní inženýrství a konstrukce. Materiály jako beton, kámen, dřevo a sklo jsou použity v záměrném vztahu k sobě navzájem. Architekt dovede s pomocí materiálů, tvarů, objemů i světla dobře vytvářet křehké objekty, stejně jako stavby velmi robustní, stavby jemné i drsné.
V loňském roce cenu získal Číňan Liou Ťia-kchun, který navrhuje stavby s respektem k tradiční místní architektuře. Předloni byl oceněn Japonec Riken Yamamoto, jehož filosofií je, že architektura má obohacovat nejen své obyvatele, ale i celou komunitu.