Kousek od Brna si rodina postavila dům, k němuž se dá doplout i parníkem

Místo rezignace se rozhodli užít si klidnější prostředí někde v podhůří Vysočiny. Shodou okolností tehdy přišla nabídka od kamaráda na pozemek ve Veverské Bítýšce, v malebné obci s výborným spojením do moravské metropole a co by kamenem dohodil od brněnské přehrady.

Místní lokalita mladou rodinu okouzlila sousedskou atmosférou a možností být na dosah městu, aniž by žila jeho hektickým tempem. „Je to místo, kam se za vámi návštěvy dostanou i parníkem po přehradě,“ usmívá se majitel stavby, dnes hrdý otec dvou děvčat.

Na zakoupeném pozemku o rozloze 1500 m2 vyrostly hned dva objekty. S oním kamarádem si jej totiž pár rozdělil na dvě parcely a společnou přístupovou cestu. Vznikl tak malý komunitní projekt – dvě rodiny, dvě stavby, jeden záměr – udržitelné bydlení v přírodě.

„Měl jsem za sebou již dvě dřevostavby, proto jsem věřil, že i tuto zvládnu svépomocí. A podařilo se. Celý dům jsem postavil s otcem od základu až po střechu,“ vypráví stavitel a majitel domu.

Výsledkem je dřevostavba s fasádou ze sibiřského modřínu a střechou z vláknocementových desek, realizovaná systémem 2by4. Jde o jednu z nejoblíbenějších metod výstavby rodinných domů na světě, známou svou rychlostí a efektivitou. Typ rámové dřevostavby se montuje přímo na staveništi, přičemž základ konstrukce tvoří masivní dřevěné hranoly.

Velkorysý dům zaujímá plochu 112 m2 a má tvar jednoduchého kvádru. Nechybí mu klasická sedlová střecha se sklonem 45°, podkroví a terasa. Dominantním prvkem je výrazný kšilt – lomený přesah střechy, který v létě chrání vstupy i celou délku terasy před sluncem i deštěm. Vytváří tradiční zápraží pro posezení a současně zajišťuje plynulý přechod mezi exteriérem a interiérem.

Ač je stavba při pohledu zvenčí střídmá, uvnitř je o to zajímavější. „Pojali jsme ji jako obálku, kterou lze postupem času upravovat podle potřeby, třeba vybudovat samostatné dětské pokoje. Chtěli jsme prostě dům, který poroste s rodinou,“ říká architekt Marek Petrík. Objekt má otevřenou dispozici, jednotlivé prostory jsou propojeny bez zbytečných dveří.

Různé výšky stropů a promyšlené osazení oken umožňují zachytit měnící se světelnou atmosféru v běhu dní i ročních období. „Někdy jsme v podkroví, jindy v klasickém prostoru s rovným podhledem, následně se ocitáme v místnosti s otevřeným stropem sahajícím až šest metrů do krovu. Tyto rozdíly vytvářejí možnosti pro různé typy přirozeného osvětlení,“ vysvětluje architekt.

V obývacím pokoji dopadá do prostoru difuzní světlo od hřebene střechy, které přináší měkké, rovnoměrné nasvícení. Kuchyně využívá kombinaci přesného nasvětlení pracovní plochy díky fasádnímu oknu a nízko umístěnému střešnímu oknu, které přivádí přímé sluneční paprsky seshora. Prosklení domu pro průnik přirozeného světla je rozsáhlé, šest střešních oken má nadstandardní rozměry – 114 cm na šířku a 140 cm na výšku.

Dům je navržen jako nízkoenergetický, bez potřeby klimatizace. V zimním období ho pomáhá vytápět tepelné čerpadlo. K přitápění slunečními paprsky pak přispívají orientace stavby na jih a velikost prosklených ploch.

V létě se o komfortní klima postarají venkovní stínění a komínový efekt – v noci se interiér intenzivně provětrává studenějším vzduchem. „Otevřením oken dole v centrální části domu a horních střešních oken během chvíle nastartujete komínový efekt, až vám vlají vlasy. To oceníte v létě, ale i v zimě, když potřebujete co nejrychleji vyměnit vzduch, ale neztratit teplo,“ podotýká Marek Petrík.

V létě, kdy je slunce výše nad horizontem, kšilt střechy velmi účinně funguje jako clona. Naopak v zimě, kdy se slunce nachází níže, nebrání průniku slunečních paprsků do interiéru.