Článek
Polsko prošlo za posledních 80 let z pohledu architektury a urbanismu výraznými proměnami. Některá města byla totiž za 2. světové války silně poničena.
Naši sousedé se tak museli potýkat se zdlouhavým procesem obnovy své země, který se ve velkém odehrával i v hlavním městě Polska, ve Varšavě.
Vedle pečlivě zrekonstruovaných původních renesančních či barokních paláců na tamním Staroměstském náměstí (Rynek Starego Miasta) jsou obdivuhodné i nově postavené výškové budovy, připomínající panoramata jiných světových metropolí. Nejnověji k nim přibyla budova Bridge Tower.
Mnoho prostoru, mnoho možností
Věž se nachází na levém břehu řeku Visly a je vysoká 174 metrů. Jen pro srovnání, například pražský plánovaný mrakodrap Top Tower mám mít na výšku „pouze“ 135 metrů.
Varšavský mrakodrap díky své velikosti pojme na 47 000 m² kancelářských prostor. Architekti tak museli počítat i s dostatečným počtem parkovacích míst. Vedle těch běžných jsou zde stojany na jízdní kola, nabíječky pro elektromobily a speciální parkoviště pro elektrokola a elektrické skútry.
Ve 40. patře se pak nachází i soukromá terasa pro nájemníky prostor.
Co je mrakodrap?
Mrakodrap je výšková stavba, která je po většinu své výšky obyvatelná. Neexistuje univerzálně platná a zcela přesná hranice stanovující, jak vysoká musí výšková budova být, aby ji bylo možné nazvat mrakodrapem. Nicméně, většina moderních definic vychází z toho, že mrakodrap by měl mít na výšku alespoň 100 nebo 150 metrů. Ještě složitější je to s určením minimálního počtu podlaží, neboť v různých částech světa, ale i pro různé účely konkrétní budovy se výška jednotlivých podlaží může výrazně lišit.
S tím, jak se zvyšuje neustále výška nejvyšších budov na světě, přibyla i jejich nová označení. Rada pro vysoké budovy a městská prostředí – Council on Tall Buildings and Urban Habitat (CTBUH) zavedla termíny Supertall Building (super vysoká budova) pro stavby s výškou přesahující 300 m a Megatall building (megavysoké budovy) pro stavby vyšší než 600 m.
Připomeňme, že nejvyšší budovou světa je mrakodrap Burž Chalífa v Dubaji s výškou 828 m, jehož stavba byla dokončena v roce 2010.
Spojení dvou architektonických světů
Bývalou tiskárnu a výškovou budovu spojuje společná vstupní hala, která slouží jako hlavní vchod do obou částí. Má lehkou, transparentní konstrukci a zachovává původní prvky, které zde stály dávno před tím. Ať už jde o chráněnou kolonádu, schodiště a tři ze čtyř fasád tiskárny. Všechny tyto prvky musely být restaurovány za přísných podmínek.
Aby jednotlivé prvky opravdu vynikly a lidé si je mohli prohlédnout i ze zcela nových perspektiv, architekti doplnili mrakodrap o panoramatický výtah, vhodně situované schodiště a mnoho dalších prostor, odkud se lze pokochat výhledy, ne všechny jsou ovšem přístupné veřejnosti.
Ačkoli se v celkovém pojetí jedná o dva zdánlivě odlišné světy, společnost UNS dokázala novou část stavby a bývalou tiskárnu propojit díky vhodně navrženému interiéru tak, že jejich spojení působí zcela přirozeně.
Zeleň v průmyslovém prostředí
Vstupní hala vytváří přívětivé prostředí, určené k neformálním setkáním i odpočinku. Její design kloubí industriální estetiku s užitím přírodních materiálů. Narazíte tu tak na grafitově zbarvené betonové sloupy v symbióze s dřevěnými panely, rostlinnými instalacemi i zelenými stěnami. Široké multifunkční schody vedou do mezaninu, který rozšiřuje tento prostor a nabízí další zóny, kde trávit volný čas.
Udržitelná architektura
Jak přiznávají architekti, výstavba byla časově i technicky náročná. Už jen při práci na renovacích bývalé tiskárny bylo potřeba čelit nekvalitním materiálům, které byly použity během rekonstrukce v 50. letech.
To se však podařilo překonat, a Varšavané si tak mohou cenit nejenom šetrného přístupu k historické části budovy, ale i šetrnosti nové budovy vůči životnímu prostředí a klimatu. Věž byla totiž navržena a postavena jako energeticky neutrální stavba. Její zdroje energie tak mají být tzv. čisté, elektřinu si bere i z nedalekých fotovoltaických farem.
Fotovoltaikou to ale nekončí. Mrakodrap Bridge Tower přichází i s vlastním operačním systémem Signal OS, který umožňuje udržitelné řízení spotřeby vody, energie a kvality vzduchu. Lidé, kteří zde tráví svůj čas, se navíc pohybují v prostředí, které myslí na jejich zdraví. Ve výtazích i vzduchotechnice jsou zabudovány virucidní UV lampy.
