Článek
Brasília je typická modernistickou architekturou a unikátním uměleckým urbanistickým plánováním. I proto si roku 1987 vysloužila zápis do seznamu UNESCO. Je to zkrátka místo, kde se dá pohodlně žít, umí-li si to její obyvatel zařídit.
A právě klientka, která si k rekonstrukci svého bytu přizvala architekty z místního studia Hersen Mendes Arquitetura, je toho příkladem. Už název jejího projektu „Apartamento Aprazível“ (v překladu „Příjemný apartmán“) dává jasně tušit, s jakým záměrem k úpravám přistoupila a co od architektů žádala.
Byt pro jednoho i pro širokou rodinu
V první řadě bylo třeba uzpůsobit celý prostor tak, aby se zde pohodlně mohli scházet všichni členové rodiny, aniž by byl jakkoli snížen dosavadní komfort a funkčnost prostředí, na které byla majitelka zvyklá.
Architekti proto mírně pozměnili původní půdorys a přidali nové prvky. Po příchodu do staronového prostředí ihned překvapí výraznější prostornost a vzdušnost. V první řadě si ale člověk všimne změny směru otevírání vchodových dveří. I takový detail dopomáhá k větší integritě všech prvků uvnitř bytu.
Ve společných prostorách došlo k mnoha dispozičním proměnám, především kvůli zmíněné prostorovosti. Místnost vedle kuchyně, která bývala pokojem pro služku, je dnes prádelnou. Samotnou kuchyň architekti přesunuli blíže k oknu, takže je v ní teď více světla a lze v ní i snáze větrat. Majitelka je velmi zapálená kuchařka, takže jí obě nová vylepšení v kuchyni přišla velice vhod.
Praktické řešení dovezené z Evropy
Jedním z největších oříšků byl návrh obývacího pokoje. Architekti jej rozlouskli s pomocí takzvaného muxarabi panelu: dřevěné mřížované stěny, která vymezuje zadní část místnosti a přirozeně zakrývá dveře do kuchyně a koupelny. Šikovnost volby muxarabi panelů spočívá především v tom, že sice člení prostor, ovšem neomezují nijak přirozenou ventilaci v místnosti. Proudění vzduchu napříč místnostmi totiž pomáhá udržovat tepelný komfort uvnitř bytu.
Znáte muxarabi?
Pokud ve slově muxarabi vidíte zakomponované slovo „arabi“, není to náhoda. Je to totiž architektonický prvek, jenž má svůj původ v arabské architektuře a do Brazílie ho přivezli Portugalci. Pro muxarabi je charakteristické použití dřevěné obvodové konstrukce, kterou vyplňuje mřížka. Slouží k regulaci světla a soukromí a zároveň umožňuje ventilaci. Architekti tento prvek rádi využívají jak v interiéru, tak v exteriéru.
Obývací pokoj byl navržen do světlých odstínů zelené a červené. Spíše studené barvy pak dobře kontrastují s přirozenou barvou dřeva. Zatímco horizontální prvky prostor opticky zvětšují, nábytek vyrobený na míru zútulňuje celé prostředí a přímo vybízí k jeho užívání.
Ložnice příbuzným na míru
Soukromou část bytu tvoří tři ložnice. Ty zůstaly dispozičně víceméně beze změny, koncepčně však byly upraveny podle potřeb svých obyvatel. Nejvýraznější úpravou prošla hlavní ložnice, jejíž součástí se stala velká šatna umístěná v chodbě.
Ostatní pokoje využívají rodiny sourozenců majitelky. A jelikož je každá rodina trochu jiná, architekti každou místnost upravili podle jejich představ. Barevné spektrum každé z nich je zcela jiné, což z nich dělá individuální, unikátní prostory.
Důležitým prvkem bytu je i umělé osvětlení. Architekti vytvořili několik scén pro různé části bytu a pro různé denní doby. Praktickým bezpečnostním prvkem jsou svítidla rozmístěná po celém bytě tak, aby se v noci každý mohl pohodlně dostat z ložnice do koupelny či kuchyně.
