Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský: Ne vždy může za bolest zad matrace

Pokud se v noci pravidelně probouzíte bolestí, nemůžete najít pohodlnou polohu, ráno se potřebujete dlouho „rozhýbávat“, věnujte tomu pozornost. Automaticky to ovšem neznamená, že viníkem je matrace.

Před nákupem nové vyhodnoťte širší kontext: zda potíže mizí při spaní mimo domov, jestli se objevily po změně postele a jak moc se na vašem stavu podílí stres, práce či nová fyzická aktivita. Člověk se správně fungující svalovou souhrou dokáže spát téměř na čemkoliv, proto hledejte skutečnou příčinu v celkovém životním stylu a tělesné kondici.

Těžko říct, prostě jen žijeme jinak. Většinou přes den dlouho sedíme, máme méně přirozeného a pestrého pohybu, jsme pod jiným typem stresu a večer lehneme do postele s úplně jiným tělem, než jaké měl člověk před několika sty lety.

Lidský organismus je přitom velmi přizpůsobivý a dokáže si zvyknout na různé podmínky. Nelze tedy jednoznačně určit, zda je lepší tvrdá lavice, nebo drahá matrace. Spíš by nás mělo zajímat, jestli se na konkrétním lůžku dobře vyspíme, zda můžeme v noci mimovolně měnit polohu, a hlavně, jak se cítíme ráno.

Nemáme dostatek informací, abychom mohli jednoduše tvrdit, že předky záda nebolela, protože spali na zemi, nebo že nás dnes trápí kvůli židlím. Bolest je mnohem složitější fenomén. Ovlivňuje ji pohyb, zátěž, regenerace, spánek, stres a řada dalších faktorů.

Celodenní sezení může být jednou z příčin, ale nedělal bych z něj absolutního nepřítele. Potíž nebývá v samotné pozici, nýbrž v tom, že v ní trávíme příliš mnoho času a chybí nám variabilita. Tělo má totiž rádo pohyb a změnu, ne rigidní setrvávání v jedné poloze osm hodin denně.

Má především vyplnit volné místo mezi hlavou a podložkou a vytvořit příjemnou oporu. Na boku je tato mezera větší, protože odpovídá šířce ramene. Na zádech je situace jiná – příliš vysoký polštář tlačí hlavu zbytečně dopředu. Z toho důvodu neexistuje univerzální výška pro každého. Podhlavník by měl zkrátka poskytovat takovou podporu, při které krční svaly nemusí celou noc pracovat a mohou efektivně regenerovat.

Není to tak černobílé. Tato pozice má však jednu biomechanickou zvláštnost: abychom mohli dýchat, musíme mít hlavu výrazně otočenou na stranu, a v této rotaci pak trávíme dlouhé hodiny. U někoho to vyvolá potíže, u jiného vůbec. Podobně může ležení na břiše ovlivnit i nastavení bederní páteře.

Pokud takto spíte celý život, budíte se odpočatí a bez bolestí, není důvod cokoli měnit. Jestliže vás ale ráno pravidelně trápí ztuhlý krk nebo bedra, je načase polohu při spánku přehodnotit a zaměřit se i na pohyblivost hrudní páteře. V tomto případě navíc nepomůže ani polštář – u spaní na břiše bývá jakákoli vyšší opěrka hlavy spíše kontraproduktivní.

Obojí. Matrace musí rozložit váhu tak, aby nás nikde nic netlačilo, a zároveň poskytnout dostatečnou oporu. Neexistuje však jedna dokonale neutrální pozice, do které vás lůžko uzamkne na celou noc. Ve spánku je přirozené se hýbat.

Kvalitní matrace by proto neměla tělo do ničeho nutit, ani mu dovolit, aby se do ní bezvládně propadlo. Jejím úkolem je vytvořit podmínky pro uvolnění svalů, volné dýchání a snadnou změnu polohy. Přestože výzkumy sledují rozložení tlaku i postavení páteře, ani věda zatím nenašla univerzální ideál.

Ne. Ani výzkumy nepodporují představu, že při bolesti zad musíme spát na tvrdém podkladu. U lidí s chronickými potížemi v bedrech dopadly v některých studiích dokonce lépe středně tvrdé matrace. Nicméně nehledejme v tom nové dogma – vždy záleží na tělesných proporcích, hmotnosti, preferované poloze a osobním pocitu.

Například na boku potřebujeme, aby se rameno a pánev mohly do lůžka přiměřeně ponořit. Příliš tvrdý povrch vytváří nepříjemný tlak, příliš měkký zase způsobí bezvládné propadání. Pocitový komfort proto není malichernost, ale klíčová informace, kterou nám tělo dává.