Františkovy Lázně vrátí slavné Sadové kavárně historickou podobu z roku 1857

V Městských sadech ve Františkových Lázních na Chebsku pokračuje rozsáhlá rekonstrukce Sadové kavárny. Práce na objektu z roku 1857 začaly na konci léta, hotovo má být do příštího června. Oprava památkově chráněného objektu vyjde městskou kasu na více než 159 milionů korun bez daně, což se téměř rovná ročnímu rozpočtu města, který je přibližně 170 milionů korun. Radnice proto sáhne po úvěru.

„Hrdě se k tomu hlásíme, jsme poučeni ministerstvem financí, že ten kdo neinvestuje, tak v podstatě zaostává,“ vysvětluje starostka Lenka Průšová (nez.) s tím, že při současné inflaci vychází rychlá oprava a půjčka lépe než dlouhé čekání a postupné zdražování stavebních prací.

Františkovy Lázně mají zhruba 5600 obyvatel a Sadová kavárna leží v městské památkové rezervaci. Město samotné je součástí prestižního souboru slavných lázeňských měst Evropy, jenž figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO.

Projekt Sadové kavárny přihlásilo město do soutěže Stavby Karlovarského kraje. Zakázka je zadána formou design & build, což znamená, že demolice, přeložky sítí i kompletní vybavení interiérů leží na jediném zhotoviteli. Ten dodá také nábytek, osvětlení, základní ozvučení i vybavení venkovních teras.

Areál Sadové kavárny tvoří původní kavárenská budova z roku 1857, známá pod jménem Kaffé Salon, kterou navrhl stavitel Karl Wiedermann. Jde o typický příklad lázeňské parkové architektury a jednu z výrazných staveb historického centra Františkových Lázní. Komplex stojí na severní straně městského jádra poblíž Ruské a Národní ulice, v prostoru starého parku a v těsném sousedství římskokatolického kostela. Dvě jednopodlažní budovy, spojené nízkým krčkem, vytvářejí půdorys ve tvaru obráceného písmene L a jejich architektura vychází z klasicizujícího lázeňského stylu. Prostor mezi nimi slouží jako venkovní zahrádka.

Existence staršího jižního objektu, orientovaného k Ruské ulici, je doložena z roku 1871 a v mapách se objevuje nejpozději od roku 1905. Stavba má obdélníkový půdorys, sedlovou střechu a uliční průčelí zvýrazněné trojúhelníkovým štítem, směrem do parku je k ní připojena litinová kolonáda. Fasády zdobí lizény a výrazný podřímsový vlys.

Severní budova vznikla pravděpodobně v první třetině 20. století, přesto navazuje na starší objekt svým vzhledem i proporcemi. Její průčelí tvoří pravidelný rytmus vysokých oken s půlkruhovým zakončením. Obě stavby dohromady utvářejí jednotný výrazný celek doplňující prostředí městského parku.

Návrh rekonstrukce, tak jak ho vytvořil tým architektů z ateliéru Qarta Architektura, respektuje historické vazby i styl okolních staveb, například budovu Pramen František, kašnu u hudebního altánu či kostel Povýšení svatého Kříže. Tvary budov i jejich proporce zůstávají zachovány a objekty se vrátí ke své původní historické podobě, včetně obnovených vstupů napojených na někdejší krytou kolonádu. První z budov získá zázemí pro gastro provoz a hygienu, druhá poslouží jako společenský sál s potřebným vybavením pro plesy, promítání nebo konference.

Klíčovou novinkou je malý vstupní pavilon, inspirovaný architekturou lázeňských pramenů a kolonád. Ten napraví letitou provozní slabinu areálu — nabídne velkorysé společné entrée, které obě budovy komfortně propojí a umožní oddělení provozu restaurace a sálu. Moderní přístavba s velkoformátovým bezrámovým zasklením bude záměrně působit, že se nedotýká původních objektů, aby bylo jasně patrné, co je historické a co současné.