Článek
Augustova tiskárna se těsně přimyká ke kostelu Povýšení svatého Kříže. Halí ji lešení a ještě nějakou dobu bude. Při zahájení hudebního festivalu Smetanova Litomyšl v roce 2028 už by však mělo být místo, kam Němcová chodila za svým vydavatelem, otevřené veřejnosti.
„Kdyby byl ten dům kdekoli jinde na světě, tak je mi to jedno. Jenže je v Litomyšli a tu já miluju,“ řekl Jiří Šimek. I proto se jeho synům podařilo otce přesvědčit, aby Augustovu tiskárnu, kterou jeden z jeho přátel nazval kvůli rozlehlosti „Malým Temelínem“, koupil.
Augustova tiskárna
Dům od 17. století patřil různým tiskařům. V roce 1852 jej získává Antonín Augusta. S jeho jménem jsou spojeny i nejdůležitější literární okamžiky tiskárny v 19. století, když pro časopis Obrazy života pracuje Jan Neruda a Augusta vydává v roce 1862 druhé vydání Babičky Boženy Němcové i další její díla v Sebraných spisech. Chtěl vydat i díla, která by napsala v budoucnu, ale to už byla spisovatelka vážně nemocná. V listopadu ji z Litomyšle Josef Němec odvezl a v lednu 1862 zemřela. Tiskárna pod Augustovým vedením zkrachovala, Augusta sám utekl s milenkou v roce 1863 do Ameriky. Nechal tu rodinu a dvouletého syna Vladimíra. Podnik v dražbě koupila Vladimírova babička. V roce 1889 ji pak převzal Vladimír Augusta. Za jeho vedení zaznamenala největší ekonomický i stavební rozkvět. Knihy a tiskoviny se zde tiskly do roku 2000.
„Je to stavba, jejíž vznik bolí. Rodina Šimkova se snaží postupně opravit jeden z posledních šeredných domů v centru vedle hotelu Aplaus. Doufáme, že dostane nový náboj,“ uvedl místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar (KDU-ČSL).
A ač o financování pětasedmdesátiletý podnikatel příliš mluvit nechce, novinářům ho nastínil starosta Litomyšle Daniel Brýdl (Generace 89).
Augustovu tiskárnu koupil Jiří Šimek v roce 2018, v roce 2028 by ji rád otevřel veřejnosti.
„Rozhodl se prodat firmu, aby mohl dokončit opravu. Řekl nám, že mu dává smysl, aby svou firmu prodal. Chce z toho dofinancovat Augustovu tiskárnu. Je to vlastně mecenášský počin, kdy si člověk říká, zaplaťpánbůh za takové lidi,“ prozradil Brýdl.
Augustova tiskárna je hezky ukrytá v podzámčí na malém Šantově náměstí. To nejhorší a nejdražší už nový majitel zvládl. Rohový dům zdobí nová střecha velká 600 metrů čtverečních i fasáda. Čilý stavební ruch je slyšet z novější části, přistavěné v roce 1911. Železobetonové stropy, které byly postaveny na Litomyšlsku jako první právě zde, musely držet tiskařské stroje a tuny papíru. Tiskárna se nacházela ve všech třech patrech. Teď zde vzniká galerie.
Duch tiskárny však nevymizí. Vrátí se sem knihy, které zde vznikly, a to v rámci expozice připomínající historii Augustovy tiskárny. Ty nejstarší dochované jsou z roku 1664. Tisknout se zde však již nebude.
V prostorách, kde stály tiskařské stroje, budou viset obrazy.