Článek
Vstupní prostor původně obsahoval množství odskoků a nepravidelností ve zdivu, které architektky ve svém návrhu elegantně sjednotily pomocí vestavěného nábytku na míru.
„Nerovnosti se schovaly do kompaktních bloků úložných skříní sahajících od podlahy až ke stropu,“ popisuje Iveta Šalamounová ze studia Schwestern.
Další blok úložných skříní pak „prorůstá“ i do obývacího prostoru a je doplněn nízkými skříněmi, na které si lze sednout nebo postavit květiny. A těch je v bytě opravdu spousta. Jejich listy se návštěvníkovi vystavují na odiv v nespočtu tvarů a odstínů zelené, takže si jen s trochou představivosti může začít připadat jako uprostřed džungle.
Obývací prostor je propojen s kuchyní a jídelním koutem skrze vysoký stavební otvor bez dveří. Sjednocení prostoru podporuje i jednotný použitý materiál a barvy, které se v těchto místnostech opakují. Jedním z příkladů je dubová podlaha, ale i přírodní barva dřeva na nábytku a šedavě zelenkavá barva.
Žebřík jako černý akcent
Vestavěný nábytek uplatnily architektky také v ložnici. Zde je zastoupen skříní, která vyplňuje celou niku a tento prostor využívá do puntíku, tedy od podlahy až po strop.
Úložný prostor u stropu je dostupný díky žebříku, jejž lze posouvat po celé šíři skříně v drážce. Žebřík lze snadno vyháknout a přemístit do ostatních místností a tak se dostat do všech horních skříněk jak v ložnici, tak v předsíni.
Žebřík navíc architektky pojaly jako důmyslný estetický akcent v černé barvě, který tak hezky koresponduje i s tyčí na ramínka u sousední nábytkové sestavy v ložnici.
