Článek
Cílem ocenění je vyzdvihnout význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro běžný život i kulturní rozvoj společnosti. Od svého založení cena propaguje současnou architekturu a vyzdvihuje profesi architekta jako osoby, která má schopnost zlepšovat životy běžných lidí.
Cena Architekt roku tedy není oceněním za celoživotní dílo, ani by neměla připomínat životní jubilea. Její snahou je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. Porota dbá i na to, aby měli vítězové dobrý morální kredit v branži.
„Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce.
O nominacích na toto ocenění rozhodovali vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Zdeněk Fránek, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín, a dvojice Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem. Do finále se po diskusi probojovalo pět nominací.
Cenu mohou získat autoři inspirativního Domu Na Kozině
Mezi finalisty jsou Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl společně se svými kolegy z Atelieru 111 architekti. Ti pracují v Praze a v Jižních Čechách. Opakovaně vzbuzují pozornost především svými projekty menšího měřítka a rekonstrukcemi venkovských stavení, které řeší s mimořádnou citlivostí k prostředí, historickým stopám a se smyslem pro detail.
Zejména jejich realizace rodinných domů dlouhodobě sklízí uznání a ocenění. Uveďme např. rodinný dům Na Kozině v Trhových Svinech. Ten získal v roce 2022 Českou cenu za architekturu.
Porotci oceňují i rodinný dům v Jinonicích nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině. Ocenění odborné veřejnosti se dočkala ale třeba také průsvitná hmota dílen Opatov umístěných v zemědělském areálu nedaleko Svitav.
Mezi finalisty jsou i bratři Marek a Štěpán Chalupovi. Porota oceňuje jejich projev minimalistického přístupu. Prvními počiny, kterými na sebe upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998.
Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i návrhem vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími zdařilými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další.
Ve finálové pětce nechybí architekt, pedagog, výtvarník a publicista David Kraus, který založil ateliér Architektura. Jeho tvorba se vyznačuje osobním, nemódním přístupem, materiálovou poctivostí. Experimentuje a pracuje s neobvyklými zdroji inspirací. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárka ve Strančicích, mateřská škola Větrník v Říčanech a škola v Hradišťku, domov důchodců Bydžov a řada originálních rodinných domů.
Cenu může získat i parta tvůrců z ateliéru Sporadical. Od roku 2004 ateliér vedou Aleš Kubalík, Josef Kocián, Veronika Sávová a dříve ještě Jakub Našinec a Petr Janda. Sporadical roste v čase od malých citlivě situovaných a navržených objektů ke stavbám a urbanismu většího rozsahu. Mezi realizacemi zaujala především stříbrná kupolovitá stavba sportovní haly v Dolních Břežanech, terapeutická komunita Heřmaň, mateřská škola Podhrad v Humpolci, Brána do Borského parku v Plzni a řada kvalitních rodinných domů.
Ve hře je i jméno Jana Šépky, autora ceněných Automatických mlýnů
Pětici uzavírá architekt Jan Šépka. Naposledy byla oceněna jeho dostavba Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích. Známá je jeho vila Hermína s charakteristickým růžovým nátěrem, dům v ocelovém korzetu v Praze, dům v sadu v pražských Kyjích, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, posezení na soutoku Modravského a Roklanského potoka, ale také řadu let diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc.
Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže proběhne 15. září 2025 v Centru architektury a městského plánování Praha společně s vyhlášením výsledků ceny Architekt Obci 2025. S loňskými vítězi této ceny se můžete seznámit zde.
